Chizkijáš se zle přepočítal, ale následky nebyly fatální

Publikováno: Autor:

Na konci osmého století př. n. l. se Judské království stalo vazalem Asyrské říše, tehdy největší světové velmoci. Uprostřed geopolitického napětí se král Chizkijáš rozhodl pro nebezpečný tah, který bible popisuje jednoduše, ale důrazně: „Vzbouřil se proti králi asyrskému, a nesloužil mu“ (2. Královská 18,7). Toto politické rozhodnutí spustilo sled událostí, které téměř vedly ke zničení Judska, ale pak skončily podivuhodnou záchranou Jeruzaléma.

Chizkijášova osudná aliance

Vzbouřit se proti Asýrii, aniž by judský král měl spolehlivé spojence, by bylo nemyslitelné. Archeologické i biblické důkazy jasně naznačují, že Chizkijáš uzavřel spojenectví s Egyptem. Prorok Izajáš to ostře kritizoval:

Běda umíněným synům, je Hospodinův výrok, kteří provádějí plán, ale ne ode mne, a vylévají úlitbu, ale ne podle mého ducha, jen aby vršili hřích na hřích; těm, kteří zamýšlejí sestoupit do Egypta – avšak mých úst se přitom nedoptávají – aby hledali bezpečí pod záštitou faraona a našli útočiště ve stínu Egypta.

Izajáš 30,1–2
Chizkijášovy osobní pečetě. Vpravo s motivem skaraba, vlevo s okřídleným sluncem a ankhem. Foto: Rubén Betanzo S., vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

V úvodu k popisu invaze do Judska zmiňuje na svém nápisu asyrský král Sancheríb pelištejského vládce Ekrónu Padího, který byl spojencem Asýrie „vázaným přísahou a kletbou“. Padí byl zajat, uvržen „do železných okovů a vydán judskému králi Chizkijášovi“ v bitvě s Pelištejci, zmíněné v bibli. Jak se zdá, poražení Pelištejci pak vstoupili do širší levantské konfederace opírající se o Egypt.

Důkazy spojenectví s Egyptem našli také archeologové. Na Chizkijášově osobní pečeti se objevuje motiv skaraba. Vruboun posvátný v egyptské ikonografii symbolizuje egyptského boha stvoření a znovuzrození Cheprera. Profesor Meir Lubetski píše, že zobrazením skaraba na královské pečeti dal král najevo svou politickou alianci s egyptskou nubijskou dynastií a zpochybnil asyrskou svrchovanost. Stejně tak rukojetě nádob s nápisem lmlk (pro krále), které spadají do období Chizkijášových příprav na asyrskou invazi, mají mnohé motiv čtyřkřídlého skaraba.

Přípravy na válku

střepy nádob
Ucha džbánů s otiskem pečetidla lmlk. Motiv na pečeti Chebrónu je skarab. Foto: Hanay – vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

Chizkijášova vzpoura vyžadovala masivní logistickou přípravu. Bylo potřeba soustředit zásoby. Pečetě lmlk (pro krále) sloužily jako administrativní nástroj k vybírání daní a desátků. Dr. Daniel Vainstub tvrdí, že většina badatelů připisuje pečetě lmlk Chizkijášově přípravě na vzpouru proti Asýrii, přičemž pečetěné nádoby představují „obrovskou a unikátní jednorázovou sbírku zemědělských produktů“. Byly vyrobeny v Judském podhůří a rozeslány do tří administrativních center, Chebrónu, Sokó a Zífu, aby se naplnily zásobami a pak byly dopraveny do opevněných měst, která se připravovala na asyrskou invazi. Důkazy o centralizované správě se našly v rozsáhlém administrativním středisku na jeruzalémském sídlišti Arnóna, kde bylo objeveno více než 120 otisků pečetidla, většinou typu lmlk.

Klíčové bylo zajistit dostatek vody pro Jeruzalém. V bibli je král Chizkijáš je spojován s výstavbou nádrží a vodních děl. „Ostatní Chizkijášovy činy a všechny jeho udatné skutky, a jak udělal rybník a vodovod, aby přivedl do města vodu, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů“ (2. Královská 20,20). Chizkijášův vodovod mohou dodnes obdivovat turisté; patří mezi divy starověkého inženýrství. Kromě něho v oblasti Gíchonského pramene objevili archeologové při vykopávkách fragment monumentální vápencové desky, který uvádí neúplné jméno „[Ch]izkijáš“ a slovo „rybník“ (bricha), což se váže na jeho budovatelské podniky.

nákres polohy tunelu pod městem
Chizkijášův tunel je ukázkou starověkého inženýrství. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Asyrský vpád do Judska

Chizkijášova vzpoura je obzvláště zajímavá v souvislosti s nejnovějším objevem, který se podle tiskové zprávy „týká zpoždění platby Judského království Asyrské říši“. Izraelský úřad pro starožitnosti (IAA) v říjnu oznámil objev vůbec prvního asyrského nápisu nalezeného v Jeruzalémě z období Prvního chrámu. Akkadský nápis z přelomu 8. a 7. století, zdá se, byl zaslán jako upomínka. Archeologové o něm říkají:

„Máme zde přímo dopis označený pečetí asyrského krále, adresovaný judskému králi, v němž se píše: ‚Vážený judský králi, rychle zašli daň k prvnímu dni měsíce ávu, jinak budou následky závažné.‘“

Asyrská odplata za vzpouru byla bleskurychlá a nelítostná. Král Sancheríb vytáhl „proti všem opevněným judským městům a zmocnil se jich“. Na tvz. Taylorově klínopisném hranolu se chlubí tím, že dobyl 46 judských „silných, hradbami opevněných měst“ a odvedl do zajetí 200 150 lidí.

Judský král Chizkijáš vzkázal asyrskému králi do Lakíše: Prohřešil jsem se. Odvrať se ode mě a cokoli na mě vložíš, ponesu. Asyrský král judskému králi Chizkijášovi uložil tři sta talentů stříbra a třicet talentů zlata. Chizkijáš vydal všechno stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce.

2. Královská 18,14–15

Strach z mé velikosti vyděsil Chizkijáše. Poslal mi dar: 30 talentů zlata, 800 talentů stříbra, drahé kameny, slonovinu a nejrůznější dary, včetně žen ze svého paláce.

Taylorův hranol

Vidíme tedy přímou souvislost mezi biblickým popisem a Sancheríbovými záznamy. Bylo požadováno třicet talentů zlata a tolik také odevzdáno. Bible však uvádí, že bylo požadováno 300 talentů stříbra, zatímco Sancheríbův nápis uvádí 800. Zjevný rozpor může vysvětlit možnost, že 800 talentů se vztahuje na celkovou hmotnost všech předmětů uvedených v této větě – nejen stříbra, ale také drahokamů a slonoviny.

Archeologické důkazy o asyrském vpádu

mučení
Napichování Lakíšanů na kůl. Detail ze Sancheríbova reliéfu v Ninive. Foto: Britské muzeum

Druhé nejdůležitější judské město Lakíš padlo Asyřanům do rukou. Detaily z obléhání Lakíše jsou zachyceny na slavných Sancheríbových reliéfech v Ninive. Reliéfy znázorňují asyrskou vojenskou kampaň, od výstavby obléhacích ramp a použití beranidel až po závěrečnou scénu, ve které Sancheríb přijímá tribut a vede zajatce. Dobytí města je vyvedeno s děsivými detaily, včetně ztahování zajatců z kůže a jejich popravy napíchnutím na kůl. Archeologické důkazy v Tel Lakíši zahrnují asyrský obléhací val, hroty šípů a zbraně.

Jedním z hlavních opěrných bodů judské obrany byla Azéka. Sancheríb se na svém nápisu chvástá: „Město Azéka… dobyl jsem, odnesl jsem jeho kořist, zničil jsem, zpustošil jsem…“ V roce 2020 odkryli archeologové na této lokalitě zbytky asyrského obléhacího valu se 45° svahem, což odpovídá Sancheríbovu i biblickému popisu dobývání měst.

Lokality asyrských táborů (mudavvara) identifikoval na základě jejich charakteristického oválného tvaru badatel Stephen C. Compton. Jeden byl nalezen u Lakíše a podobnou oválnou stavbu (také zvanou el-Mudavvara) našel Compton severně od Jeruzaléma. Její lokalita odpovídá směru, kterým Asyřané přitáhli k Jeruzalému, jak to zaznamenává 7.–10. kapitola Izajášova proroctví.

mapa
Mapa asyrských vojenských táborů. CCS označuje města dobytá Sancheríbem. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Přestože se po dobytí Lakíše Chizkijáš před Sancheríbem pokořil a zaplatil tribut, Sancheríb už nemínil upustit od útoku na hlavní město Jeruzalém. Poslal nejvyššího číšníka s ohromným vojskem z Lakíše do Jeruzaléma ke králi Chizkijášovi. Nejvyšší číšník se judskému králi vysmíval:

Toto praví veliký král, král asyrský: „Co je to za naději, v niž doufáš? Myslíš si, že prázdné řeči jsou plánem a silou k boji? Nuže, na koho spoléháš, že ses proti mně vzbouřil? Hle, spoléháš na tu zlomenou třtinovou hůl – na Egypt, o kterou když se člověk opře, pronikne do jeho ruky a probodne ji. Takový je faraon, egyptský král, pro všechny, kdo na něho spoléhají. A jestliže mi řekneš: »Spoléháme na Hospodina, svého Boha!« – což to není on, jehož návrší a oltáře Chizkijáš odstranil a Judovi a Jeruzalému řekl: »Před tímto oltářem se budete klanět!«? Tak se nyní vsaď s mým pánem, asyrským králem: Dám ti dva tisíce koní; jestlipak na ně budeš schopen dodat jezdce?“

Izajáš 36,2–8

Zázrak a náhlý zvrat

Je zajímavé, že ačkoliv Sancheríb dobyl celé Judsko a Chizkijáše podle vlastních slov „uvěznil jako ptáka v kleci“, Jeruzalém nikdy nezískal. Na rozdíl od mnoha judských měst nevykazuje totiž žádnou destrukční vrstvu z konce 8. století př. n. l. Ani není v asyrských nápisech uveden mezi dobytými městy.

Během obléhání Jeruzaléma se náhle asyrský král s částí vojska stáhl, protože dostal zprávu o blížícím se nubijském princi Tirhákovi. Nicméně pro jistotu poslal Chizkijášovi výhružný dopis, že se vrátí. Avšak prorok Izajáš králi předpověděl, že Sancheríb odtáhne zpět do Asýrie. Řecký historik Hérodotos (5. stol. př. n. l.) zaznamenal nečekanou porážku asyrské armády v Egyptě. Způsobily ji polní myši, které nahryzaly vojákům tětivy luků, toulce a držadla štítů, čímž přinutily Asyřany k ústupu. Christopher Eames uvažuje, že následná „morová rána“ popsaná níže mohla být následkem styku vojska s myšmi (v Egyptě byla myš symbolem moru).

Na základě Chizkijášovy modlitby došlo u Jeruzaléma k náhlému zvratu, který bible připisuje Bohu:

I stalo se oné noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli dočista mrtví. A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.

2. Královská 19,35–36

Záchrana Jeruzaléma se stala jedním z nejpozoruhodnějších biblických zázraků. Tento obrat zaznamenaly i mimobiblické prameny. Kromě Hérodota píše i babylonský historik Béróssos (3. stol. př. n. l.), že po návratu z egyptské války našel Sancheríb svou armádu u Jeruzaléma v ohrožení, protože Bůh na ni seslal první den obléhání „morovou nákazu“, které podlehlo 185 000 jeho vojáků a velitelů. Sancheríb v hrůze odtáhl zpět do Ninive, kde později byl zavražděn vlastními syny. (Jeho smrt Talmud dává do zajímavé souvislosti s Noemovou archou.)

Nejstarší mapa: vodítko k Noemově arše?

Asyrské jho zdědil Chizkijášův syn

Asyrská říše si udržela Judsko v područí i za vlády Chizkijášova nástupce. Jeho syn Menaše je zmiňován v asyrských nápisech králů Esarchadóna a Aššurbanipala ze 7. století př. n. l. mezi vazaly odvádějícími dávky. Na rozdíl od svého otce však nebyl pravověrný.

Bible říká, že „Hospodin přivedl proti Judsku velitele vojska asyrského krále“ jako důsledek Menašeho modlářství, k němuž svedl národ. Byl zajat, spoután bronzovými řetězy a odveden do Babylona. Asyřané použili v jeho případě zvlášť krutý způsob, že mu „dali háky do nosu“. V Turecku byla nalezena Esarchadónova stéla připomínající vítězství nad faraonem Tirhákou. Zobrazuje v nadživotní velikosti asyrského krále s kyjem v ruce a před ním klečící zajaté vládce na laně, které mají provlečené přes propíchnuté rty. Christopher Eames se domnívá, že klečícím semitským vládcem by mohl být Menaše.

prosící zajatec
Detail zajatce z Esarchadónovy stély. Pergamonské muzeum, Berlín. Volné dílo

Administrativní centrum v jeruzalémské Arnóně, které původně sloužilo k výběru daní Chizkijášovi, pokračovalo v činnosti i za dlouhé vlády Menašeho. Bible uvádí, že ve svém zajetí se obrátil k Bohu a následně byl propuštěn. Vrátil se zpět do Jeruzaléma, ačkoli zřejmě jako poplatný král. Nálezy naznačují přetrvávající centralizovanou státní správu, nyní však již pod asyrskou svrchovaností.

Asyrská říše si udržovala Judsko jako vazalské království, přičemž hrozba ztráty nezávislosti nebyla jen teoretická. Dala by se přirovnat k dravé šelmě, která svou oběť neusmrtí hned, ale drží ji přiškrcenou na krátkém vodítku a neustále jí dává najevo, kdo je pánem. Král Menaše to zakusil na vlastní kůži.

Chizkijáš – nejlépe doložený judský král
Modlářství v Izraeli

Zdroje

Přečteno 14-krát