Palestinští křesťané: doutnající svíce nezhasíná

Publikováno: Autor:

Palestinští křesťané jsou jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě, jejíž kořeny sahají až k Letnicím. Dnes však tato komunita čelí hrozbě faktické likvidace ve své vlastní domovině. Žijí v sevření mezi dvěma ohni: vojenskou okupací a náboženským extremismem. Navíc jsou jako nepatrná menšina ostrakizováni svými spoluobčany, protože nejsou muslimové, a zároveň se cítí opuštěni křesťanským světem, který na ně pohlíží především jako na Palestince.

Proč se z obyvatel stali uprchlíci?

Palestinská uprchlická krize má své kořeny ve válce z roku 1948, známé jako Nakba (katastrofa), kdy své domovy opustilo přes 650 000 Arabů. Hlavním impulsem k masovému útěku byl strach vyvolaný násilím, zejména masakrem v obci Dejr Jásín, kde židovské milice Irgun a Sternova skupina zavraždily desítky civilistů. Tato událost vyvolala v arabském obyvatelstvu paniku, která vedla k masovému útěku z domovů. Kromě masakru v Dejr Jásín byly ještě další důvody, proč Arabové opouštěli svá území:

uprchlíci v doprovodu milic
Arabští obyvatelé vyháněni z Haify pod dohledem Hagany v dubnu 1948. Foto: Haaretz.
  1. Lidé prchali přímo před postupující frontou a aktivními válečnými operacemi.
  2. Část obyvatelstva odešla, protože jim to nařídili jejich vlastní arabští představitelé v době, kdy britská mandátní správa přestávala fungovat.
  3. Arabský rozhlas šířil zlé informace a vyvolával mezi lidmi paniku.

Okolní arabské vlády, finančně podporované OSN, držely arabské urpchlíky v táborech a doufaly v znovudobytí Palestiny. Asimilovat uprchlíky by jim z ruky vyrazilo morální trumf. V důsledku přirozeného přírůstku obyvatelstva žije dnes v uprchlických táborech více palestinských utečenců než ve čtyřicátých letech. Současně dochází k soustavnému rozšiřování izraelských osad na palestinské půdě, což v kombinaci s konfiskací pozemků a demolicí domů znemožňuje mnoha lidem návrat.

Drtivý dopad na křesťanskou menšinu

Pro křesťany měl tento vývoj tíživé důsledky. Zatímco v roce 1922 tvořili křesťané přibližně 9,5 % populace Palestiny, dnes na Západním břehu představují pouhých 1–2,5 % a v pásmu Gazy jejich počet klesl na kritickou hranici 1 000 osob (méně než 1 % populace).

uprchlíci
Palestinští uprchlíci z Tantury v roce 1948. Foto: Benno Rothenberg /Meitar Collection / National Library of Israel / The Pritzker Family National Photography Collection, CC BY 4.0

Velká část palestinské křesťanské diaspory je tvořena potomky uprchlíků z roku 1948, kteří se usadili v zemích s křesťanskou většinou. Jako vzdělaná městská vrstva měli lepší vazby na „křesťanský Západ“. Tato „ekonomická emigrace“ však drasticky mění multikulturní charakter regionu, který byl po staletí založen na soužití různých náboženství. Každodenní realita dnešních palestinských křesťanů je poznamenána ostrakizací a drastickými omezeními. Křesťané jsou nedobrovolně uzavíráni do enkláv, které jsou soustředěny zejména v okolí Betléma, v Ramalláhu a v Gaze.

Život pod zámkem v Betlémě

Okolí Betléma s městy Bejt Sahúr, Bejt Džalá spolu tvoří největší koncentraci křesťanů na Západním břehu Jordánu. Bejt Sahúr je město východně od Betléma s 80% křesťanskou většinou, známé jako „pastýřské pole“, kde andělé zvěstovali pastýřům narození Krista. Je domovem řeckých pravoslavných a katolických komunit. Bejt Džalá je další křesťanské město známé svou početnou křesťanskou populací a starobylými kostely. ale křesťané žijí i v okolních vesnicích, jako je Battir.

Křesťané v Betlémě nemají svobodu pohybu, protože město je obklopeno ze dvou stran separační bariérou a z ostatních stran blokováno kontrolními stanovišti, zátarasy a omezeními dopravy. Tento stav téměř přerušil staleté ekonomické a duchovní vazby Betléma s nedalekým Jeruzalémem.

Zeď oddělující Jeruzalém od palestinského území. Foto: Kyle Taylor CC-BY-2.0

Pro cestu do hlavního města vzdáleného jen několik kilometrů musí křesťané žádat izraelské úřady o zvláštní povolení. Získat ho je obtížné a dokonce i s ním může být vstup věřícím odepřen na základě rozhodnutí hlídky na kontrolním stanovišti. Během významných svátků, jako jsou Vánoce, počet vydaných povolení zdaleka nepokrývá poptávku věřících, kteří chtějí navštívit svatá místa v Jeruzalémě. Navíc žadatelé nemají kontrolu nad datem platnosti povolení, takže pravoslavný křesťan může obdržet povolení na 24. prosince místo 7. ledna, kdy slaví Vánoce.

Omezení pohybu a separační bariéra výrazně brání křesťanům v přístupu k jejich nejdůležitějším svatyním, jako je Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Stejně tak historická cesta k Ráchelinu hrobu v severní části Betléma byla přehrazena zdí, což vedlo k úpadku tamní křesťanské obchodní čtvrti.

Tato opatření, zavedená s cílem chránit izraelské civilisty, v praxi znamenají, že se Betlém stal izolovanou enklávou oddělenou od zbytku Západního břehu Jordánu i od jeruzalémských svatých míst.

Uprostřed křížové palby v Pásmu Gazy

Pásmo Gazy je označováno za „největší vězení pod širým nebem“, kde lidé trpí nedostatkem vody, elektřiny a svobody pohybu. Křesťané v pásmu Gazy čelí komplexním hrozbám, které plynou jak z probíhajícího válečného konfliktu, tak z náboženského extremismu, což v posledních letech vedlo k drastickému zhoršení jejich životních podmínek. Jejich situace je často popisována jako život „mezi dvěma ohni“ – na jedné straně stojí izraelská vojenská okupace a blokáda, na druhé straně náboženské pronásledování ze strany extremistických skupin.

Ze strany náboženských extremistů hrozí cílené násilí a vraždy. Nejvýraznějším příkladem byl únos, mučení a vražda Ramiho Ayyada v roce 2007. Rami byl vedoucím Teacher’s Bookshop, jediného křesťanského knihkupectví v Gaze. K útoku se přihlásila salafistická skupina Džajiš al-Muminun. Křesťanská knihovna a knihkupectví byly před Ayyadovou smrtí terčem opakovaných bombových a žhářských útoků.

poškozené budovy s troskami aut v popředí
Po výbuchu v nemocnici al-Ahli Arab Hospital. Foto: Nádvoří nemocnice al-Ahli po výbuchu. Foto: Tasnim News Agency, CC BY 4.0

Válka v Gaze (2023–2025) fakticky smazala rozdíl mezi usedlým obyvatelstvem a uprchlíky. Během ní byly poškozeny nebo zasaženy všechny tři zdejší křesťanské církve. V prosinci 2023 zastřelil izraelský odstřelovač přímo v areálu katolického kostela Svaté rodiny dvě křesťanky, Nahedu a její dceru Samar Anton. Anglikánskou nemocnici al-Ahli Arab Hospital v říjnu 2023 zasáhl výbuch a vyžádal si několik set obětí. V srpnu 2025 ji napadly dvě ozbrojené ilegální skupiny: nejdřív si jedna vynutila ošetření svého zraněného střelce a pak zapálila márnici a modlitebnu personálu, potom druhá způsobila rozruch střelbou do vzduchu na pozemku nemocnice; následkem čehož byla nemocnice bez výstrahy zasažena izraelským dronem, který zabil sedm lidí a pět těžce zranil. Ani protější výšková budova baptistického sboru nebyla ušetřena. Během vnitřních palestinských konfliktů (Fatah vs. Hamás) byla opakovaně zabírána ozbrojenci jako pozorovatelna, což vedlo k úmrtím zaměstnanců v křížové palbě.

Izraelská blokáda Gazy, trvající od roku 2007, způsobila ekonomický kolaps. Celková nezaměstnanost přesahuje 40 % (u mladých dospělých až 60 %). Téměř 80 % populace závisí na mezinárodní humanitární pomoci a 60 % obyvatel nemá zajištěn přísun potravin. K tomu obyvatele tíží nedostatek léků a kritický nedostatek pitné vody (95 % je kontaminováno). V důsledku těchto podmínek mnoho rodin, včetně křesťanské menšiny, čelí naprosté chudobě a není schopno hradit ani základní výdaje, jako je školné nebo zdravotní péče. Křesťané mají obrovské potíže se získáním povolení k návštěvě příbuzných a svatých míst na Západním břehu. Kvůli neúnosným podmínkám populace křesťanů v Gaze klesla z 35 000 v roce 1948 na odhadovaných 1 000 osob v roce 2025. Představitelé církví varují, že křesťanské komunitě hrozí v Gaze úplný zánik během jedné generace.

Kristovo světlo v temnotě

Navzdory pronásledování a tísni zůstávají palestinští křesťané živými kameny církve. Přinášejí naději skrze svou službu komunitě. Jejich vliv daleko přesahuje jejich skromné možnosti a dotýká se majoritní společnosti:

vchod a logo sboru
Vchod do Baptistického sboru v Gaze.
Foto z jeho Facebookového profilu
  • Baptistický sbor v Gaze, založený v roce 1954, hraje v tamní komunitě zásadní roli jako středisko vzdělávání, humanitární pomoci a duchovní podpory, a to navzdory tomu, že křesťané tvoří v Gaze nepatrnou menšinu. Sbor slouží nejen svým členům, ale i širší muslimské komunitě, čímž přispívá k budování mezináboženských vztahů. V roce 2006 sbor otevřel první veřejnou křesťanskou knihovnu. Tato knihovna zabírá první dvě patra šestipatrové budovy sboru a nabízí jak křesťanskou, tak nekřesťanskou literaturu pro širokou veřejnost. Sbor spravoval Teacher’s Bookshop – jediné křesťanské knihkupectví, které provozovalo i vzdělávací služby a internetovou kavárnu. Sbor provozoval také školu pro přibližně 250 žáků, přičemž mnozí z nich byli muslimové. Za současné války v Gaze organizoval a zajišťoval pastor sboru Hanna Massad rozvoz jídla pro lidi v nouzi, přestože sám žije v exilu. I v dobách nejtěžších konfliktů se sbor nadále schází k bohoslužbám, v případě potřeby i v online prostředí, aby poskytoval věřícím oporu.
  • Anglikánská nemocnice al-Ahli Arab Hospital je v pásmu Gazy jediná křesťanská nemocnice. Poskytuje péči všem bez ohledu na vyznání. I během nejtěžšího bombardování v roce 2023 a 2025 personál odmítl evakuaci, aby mohl nadále sloužit raněným. Nemocnice poskytuje útočiště a péči tisícům vysídlených Palestinců, kteří využívají její areál jako „bezpečný přístav“ před útoky.
  • Biblická škola Bethlehem Bible College vzdělává nové arabské vedoucí, kteří jdou proti proudu. Palestinští křesťané často přejímají kulturu a pohled na svět od majoritní muslimské společnosti, která schvaluje terorismus vůči Izraeli. Proto biblická škola vychovává pastory a další vedoucí, kteří jdou proti proudu. Usilují následovat Krista v pokoře, sloužit celé komunitě a být prostředníky smíření. Budoucí křesťanští lídři navštěvují betlémské uprchlické tábory, aby na vlastní oči viděli důsledky okupace a segregace. Biblická škola je zřizovatelem charitativního združení Shepherd Society, které nabízí chudým a vysídleným rodinám praktickou pomoc potravinami, léky a školným.
  • Organizace Musalaha (arabsky „smíření“) usiluje o sblížení Palestinců a Izraelců prostřednictvím víry a praktických setkání, která mají za cíl překonat etnické, náboženské a sociální bariéry. Konkrétních způsobů, jak toho dosáhnout, je více. Původním a nejefektivnějším nástrojem jsou setkání na poušti v neutrálním prostoru, který účastníky vystavuje zkouškám a odkrývá jejich společnou lidskost a zranitelnost. Dále Musalaha pracuje s konkrétními sociálními skupinami jako ženy, mládež a lídři. Její dvoufázový proces usmíření stojí na biblických principech a domorodých zvyklostech. Aby došlo k obnově vztahů a mohly se podnikat konkrétní kroky k nápravě příčin konfliktu, řídí se filozofií „společného osvobození“. Musalaha věří, že usmíření vyžaduje hlubokou transformaci identity, která vede k polidštění všech stran konfliktu. Tento model smíření je natolik uznávaný, že se vyučuje i v dalších konfliktních oblastech světa, jako je Severní Irsko, Indie nebo Německo.

Palestinští křesťané potřebují naši podporu

Palestinská křesťanská komunita přináší oběti, o kterých svět často mlčí. Často cítí opuštěni: arabský svět je vytěsňuje, protože nejsou muslimové, a západní svět na ně zapomíná, protože jsou Palestinci. Dostává se jim však podpory od některých církví a misijních organizací, jako je Open Doors, která má pro ně zásadní význam. Jejich naděje je vyjádřena v modlitbách dětí z Gazy v příspěvku na Instagramu:

Je čas, aby si křesťanský Západ uvědomil, že bratři a sestry v Palestině nejsou jen historickými postavami z bible, ale živou komunitou, která dnes potřebuje jejich podporu. Nezapomínejme na ně! Současné podmínky jsou nejhorší v moderní historii, kdy komunita bojuje o holé přežití jako poslední svíčka v temné místnosti. Každý závan větru hrozí, že tento plamen, který zde hořel téměř dva tisíce let, definitivně uhasí. Naše podpora není jen humanitárním gestem, ale aktem solidarity s těmi, kteří udržují světlo evangelia v místě, odkud vzešlo.

Mír v nedohlednu
Uzavřel Bůh smlouvu s Izraelem?

Zdroje

Přečteno 33-krát