Sodoma a Gomora: zničeny ohněm a sírou?

Dvě města příslovečně známá svým hříchem, která podle bible zničil Bůh ohněm a sírou z nebe. Mnozí považují tento příběh za pouhou legendu, napsanou o víc než tisíc let později, než se měla odehrát. Je vůbec na tom příběhu něco pravdy? Nedávné vykopávky v Jordánsku nasvědčují, že ano.

Kde ležela Sodoma?

Přesná poloha Sodomy není známa. Podle vyprávění v bibli ležela města Sodoma a Gomora v jordánské rovině v blízkosti Mrtvého moře. Existují dvě lokality, které přicházejí v úvahu: sever a jih Mrtvého moře. Zatímco severní lokalitu preferovali biblisté od starověku až do 19. století, jižní hypotéza se prosadila začátkem 20. století, když se k ní přiklonil svou autoritou významný archeolog William F. Albright. Poté co prozkoumal jižní oblast Mrtvého moře, aniž by našel odpovídající naleziště zničené ve střední době bronzové, nakonec dospěl k závěru, že města jordánské roviny leží pod hladinou Mrtvého moře.

V biblickém textu je pro rovinu použitý hebrejský pojem kikkár, který označuje kruhový plochý tvar a hodí se k popisu nížiny před ústím Jordánu do Mrtvého moře. Jedná se o úrodnou oblast, kde už od chalkolitu vznikala lidská sídla a později opevněná města. V Genesis jsou několikrát jmenována spolu čtyři města: Sodoma, Gomora, Adma a Sebójim. Na jednom místě dokonce vymezují území Kenaanu (což má smysl v případě, že text vznikl, ještě když města existovala). Sodoma je vždy uvedena první, z čehož plyne, že byla největší a nejvýznamnější. 

Lot pozvedl oči a spatřil celou jordánskou rovinu, kudy se chodí do Sóaru, že je celá dobře zavlažovaná – bylo to dříve, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru – že je jako Hospodinova zahrada, jako egyptská země. Lot si tedy vybral celou jordánskou rovinu a vyrazil na východ. Tak se jeden od druhého oddělili.

Genesis 13,10–11

Dr. Steven Collins se při hledání Sodomy znovu zaměřil na severní hypotézu a vycházel přímo z biblického textu v Genesis 13, kde se Lot oddělil od Abrahama. Dospěl k závěru, že Sodoma ležela na východ od Bételu a Aje.  V roce 2005 začal Collinsův tým s vykopávkami na nalezišti Tell el-Hammám, které je největší v jordánské rovině. Vytipovali si pět archeologických lokalit, které by mohly odpovídat městům z Genesis (Sebójim je mn. č. – dvojice měst). Nedaleký pahorek Tel Kefrein považují za město Gomora.

Město, které se vypařilo

Pahorek Tell el-Hammám je největší naleziště v dané lokalitě a navíc v Abrahamově době byl opevněným městem; jeho opevněná část měla rozlohu asi 35 ha – téměř trojnásobek rozlohy tehdejšího Jeruzaléma a čtyřnásobek plochy Jericha na opačném břehu Jordánu. Podle odhadů mohlo ve střední době bronzové město mít kolem 8 000 obyvatel; bylo osídleno už tři tisíce let. Potom však došlo k jeho náhlé zkáze a místo bylo 500–700 let opuštěno, než znovu začalo být  užíváno. Shodný časový profil vykazují i zbývající vybrané tely: ve střední době bronzové kvetoucí města, pak zničeny a neobývány až do doby železné.

A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Hospodina z nebes. Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.

Genesis 19,24–25

Vykopávky v Tell el-Hammámu svědčí o velké katastrofě, která zničila všechna sídliště v okruhu 25 km. Mezinárodní tým archeologů včetně českých odborníků z Univerzity Karlovy prozkoumal asi 1,5-metrovou vrstvu sutin, která vznikla při zničení města. Úlomky kostí smíšené s rozdrcenými cihlami, dřevěným uhlím a kusy keramiky, které se místy proměnily v bublající sklo. Horní část telu se čtyř- až pětipatrovým palácem a domy jakoby byly ustřiženy a zůstaly po nich jen kamenné základy. Nepálené cihly rozdrcené na prach byly rozváty po okolí. Profesor James Kennett uvádí, že analýza vzorků přinesla důkazy o teplotách nad 2000 ˚C. Podle jeho slov takové poškození vykazuje až pětina materiálu. Na město se z nebe snesla sprška roztavených minerálů, unášených prudkým JV vichrem. Při této katastrofě v jediném okamžiku zahynula celá populace východní jordánské roviny na ploše asi 400 km², čítající podle odhadu 50 tisíc obyvatel.

To jsou velmi neobvyklé nálezy, které na Blízkém východě nemají obdobu. Nejde tu o stopy po válce, zemětřesení, ani po sopečném výbuchu. Co způsobilo takovou zkázu?

Domněnka o pádu asteroidu

Nedávný výzkum vrhl na celou záhadu více světla. Měření magnetismu vyloučilo tavení hornin bleskem. „Všechny tyto stopy vedly vědecký tým k myšlence, že mohlo jít o stopy impaktu mimozemského tělesa,“ konstatoval geofyzik Günter Kletetschka z Přírodovědné fakulty UK. Vzorky obsahovaly roztavené vzácné kovy – zlato, stříbro, platinu a iridium, které se hojně vyskytují ve vesmírných tělesech, dále diamantoidy, zirkon a šokovaný křemen. „K nejzásadnějším důkazům patří prasklinky v zrncích křemene. K něčemu takovému dochází výhradně pod extrémním tlakem,“ uvádí profesor Kennett. Zásah „biblického“ meteoritu, asi tisíckrát silnějšího než atomová bomba v Hirošimě, lze podle něj srovnat s tunguzskou katastrofou z roku 1908. 

V Tel el-Hammámu se podle všeho odehrálo podobně děsivé inferno: Na základě výpočtů se předpokládá, že se asteroid přiblížil k Zemi rychlostí 61 000 km/h a po vstupu do atmosféry explodoval asi 4 km nad povrchem. Nevznikl tak dopadový kráter, ale úlomky tělesa se snášely z nebe v podobě intenzivního deště hořících částic. Celou oblastí se zřejmě přehnala tlaková vlna soli, kterou výbuch nasál z Mrtvého moře. Ještě dnes naměřená salinita na některých místech dosahuje až 25 %. To způsobilo na tři až šest století neúrodnost půdy v celé oblasti, která zůstala skoro neobydlená. Dolní část města už prakticky nebyla znovu osídlena.

Slunce právě vyšlo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Hospodina z nebes. Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi. Lotova žena pohleděla zpět a stala se solným sloupem. Abraham časně ráno spěchal k místu, kde stál před Hospodinem, a pohlédl na Sodomu a Gomoru a na celé území té roviny a spatřil, jak ze země vystupuje dým, jako dým z hrnčířské pece.

Genesis 19,23–28

Popisované detaily dobře zapadají do biblického líčení zkázy Sodomy. Kdy k nim podle datování mělo dojít?

Otázka datování

Celá událost byla datována podle nalezených typů keramiky a radiometrickým měřením metodou ¹⁴C do rozmezí let 1750–1650 př. Kr. Dr. Collins se kloní spíše k horní hranici. Když dobu zničení Sodomy a Gomory odvodíme z vnitřní biblické chronologie, vychází přibližně rok 1850 př. Kr. Takže zůstává rozdíl přibližně sta let. To je pro některé biblisty důvod odmítnout ztotožnění Tell el-Hammám se Sodomou. Jiní, např. Dr. Collins, přistupují k bibli volněji a nemají s tímto nesouladem problém. Na druhé straně musíme mít na paměti, že je tu řeč o odhadech, které se zakládají na řadě předpokladů. Kromě toho nevíme, jaká tajemství ještě čekají na odhalení. Wikipedie uvádí, že je v Izraeli 30 000 starobylých nalezišť, a většina z nich ještě nebyla prozkoumána. Budeme si možná muset počkat, až se naše poznatky rozrostou o další nálezy, než se otázka Sodomy vyjasní.

Zůstává ještě důvod, proč byla tato města zničena. Bible mluví jasně.

Co bylo hříchem Sodomy?

I řekl Hospodin: Křik proti Sodomě a Gomoře je tak velký a jejich hřích tak přetěžký, že musím sestoupit a podívat se, zdali jednají zcela podle toho křiku, který se ke mně donesl. A jestli ne, zjistím to.

Genesis 18,20–21

Dřív, než otevřeme otázku Božího soudu, stojí za pozornost jedna věc. Když Abraham uslyší, že Bůh chce potrestat Sodomu, nemne si nad tím škodolibě ruce. Právě naopak, začne se za to město přimlouvat! To by si křesťané měli víc připomínat, když se pohoršují nad zkaženou společnosti.

Sodoma a Gomora byly vždy chápány jako bohatá města nechvalně proslulá pýchou, bezbožností a zkaženou morálkou. Bible specificky zmiňuje sexuální zvrácenost. 19. kapitola Genesis vypráví, že Lotovy hosty chtěli sodomští muži znásilnit. Nicméně v nedávné době někteří vykladači začali tyto biblické pasáže vysvětlovat alternativně. Například tvrdí, že hříchem Sodomy byl nedostatek pohostinnosti k cizincům. Jiná místa v bibli však tento příběh vykládají konzistentně jako soud nad stejnopohlavním sexem.

Základní pohled na lidskou sexualitu vyplývá z příběhu o stvoření. Nutno ovšem dodat, že bible neodsuzuje homosexuální náklonnost ani pocity, ale to je téma pro jiný článek. 

Sodoma a Gomora jako synonymum Božího trestu, tak vystupují nejen na stránkách bible, ale i jako reálná historická města.

K otázce homosexuality a víry viz články:

Zdroje

• Kolektiv autorů: A Tunguska sized airburst destroyed Tall el-Hammam a Middle Bronze Age city in the Jordan Valley near the Dead Sea, Nature 20.9.2021
• Barbora Jelínková: Co zničilo Sodomu a Gomoru: Po staletích dohadů se podařilo objasnit záhadu biblické katastrofy, časopis 100+1 z 25.2.2022
• Christopher Eames: Sodom and Gommorah proved!, Armstrong Institute of Biblical Archaeology 2.3.2019
• https://ready4eternity.com/searching-for-sodom
• https://ready4eternity.com/tall-el-hammam-and-the-bibles-chronology
• Michal Klus: Co byl “hřích Sodomy”?, Život víry 7–8 2022

Přečteno 1327-krát