Hyksósové: Jákobův rod v Egyptě?

Dle biblické chronologie se usadil Jákobův rod v Egyptě někdy kolem roku 1660 př. n. l. Právě v té době v Egyptě povstala semitská elita a ujala se vlády nad Dolním Egyptem asi na 100 let. Mohlo by jít o Hebreje z biblického vyprávění?

Kdo byli Hyksósové?

Hyksósové (kopt. hekau chasut) bylo označení cizích vládců, kteří pocházeli z Kenaanu, nosili barevné pláště a byli pastýři. Egyptský historik Manehto překládá tento termín jako „králové – pastýři“ a ztotožnil je s Izraelci. Originál jeho díla se nezachoval, je známo jen z citátů Iosepha Flavia. Archeologické nálezy svědčí o pokojném převzetí moci. Hyksósové spravovali Dolní Egypt nezávisle na vládě faraonů v Horním Egyptě. Vládli z Avaris (Tell ed-Dabaa v Nilské deltě) Dolnímu Egyptu v Druhém přechodném období. Potom byli faraony obviněni z násilného převzetí moci, napadeni a poraženi. Podle Manehta po vyhnání z Egypta přešli pouští do země, kde je dostatek místa a která se nyní jmenuje Judsko, tam si postavili město Jeruzalém.

I když mnozí odborníci odmítají spojení mezi Hyksósy a Izraelci, „v myšlení průměrného Egypťana dodnes existuje asociace Hyksósů se Židy, zkázou a chaosem,“ jak se vyjádřila jedna egyptoložka pro Jerusalem Post.

Zajímavé nálezy z Avaris

Archeologický průzkum Avaris (neboli Hawáry) přinesl řadu zajímavých nálezů. Město leželo v Nilské deltě tam, kde později vzniklo město Rameses. Semitské obyvatelstvo si stavělo domy podle syrského vzoru. Nalezené pozůstatky obětních zvířat nezahrnují vepře (košer strava?). Dále se našla sila na obilí, kenaanská keramika a zbraně, jako bronzové dýky. Hodně pozornosti bylo věnováno palácovému komplexu vezíra s 12 hroby. Jeden z nich byl mnohem vznosnější než ostatní a zjevně byl vyklizen. Tyto nálezy naznačují, že by mohlo jít o Josefův hrob.

Farao řekl Josefovi: Tvůj otec a tvoji bratři přišli k tobě. Egyptská země je před tebou. Svého otce a své bratry usídli v nejlepší zemi. Mohou bydlet v zemi Gošenu. A jestli znáš mezi nimi zdatné muže, ustanov je správci nad mým dobytkem.

Genesis 47,5–6

Shoda s biblickými jmény?

Když se podíváme na jméno prvního hyksóského vládce Salitis a odstraníme řeckou koncovku, obdržíme slovo salit, což je titul „pán“ či „vládce“ použitý pro Josefa v textu Genese. I druhý panovník souvisí s biblickým příběhem, i když ne hned na první pohled. Po Josefovi bychom logicky očekávali převzetí moci dalším Hebrejem, nejspíše jeho vlastním bratrem Benjamínem. Druhý hyksóský panovník Bnón by mohl být on, vzhledem k tomu, že ho matka původně pojmenovala Benóni.

O jménech hyksóských vládců, jejich pořadí a titulech stále probíhá debata. Jedním z prominentních hyksósů, známým z třicecti skarabů nalezených převážně v Kenaanu, ale i v Egyptě, je Jakub-har. Jde o přesný přepis hebrejského jména Jákob s přídomkem neznámého významu. Slovo har v hebrejštině znamená hora a je s jeho jménem spojováno i v bibli. Podle bible byl Jákob u faraonova dvora váženou osobou a po smrti byl nabalzámován.

Josef padl na tvář svého otce, plakal nad ním a líbal ho. Pak přikázal svým otrokům lékařům, aby jeho otce balzamovali. Lékaři tedy Izraele balzamovali plných čtyřicet dnů, protože taková je plná doba pro balzamování. A Egypťané nad ním plakali sedmdesát dnů.

Genesis 50,1–3

Konec vlády Hyksósů

Egyptská historie se později snažila vymazat po Hyksósech každou památku. Proto o nich víme relativně málo. Zachovali se však na Turinském královském papyru. V polovině 16. století faraon Kamose prohlásil Hyksósy za nebezpečně mocné a navrhl podmanit si je, jak ukazuje nápis na Carnavonově tabulce. Rádci mu odporovali. Hyksósové byli užiteční obchodníci, přinesli do Egypta znalost koňů, bojových vozů, reflexního luku aj. Nicméně Kamose rádce propustil a vyhlásil válku. Válka mezi Hyksósy a faraony vládnoucími v Thébách skončila za vlády Ahmoseho I., který je údajně donutil opustit zemi a kolem roku 1550 př. n. l. opět sjednotil Egypt.

V Egyptě pak povstal nový král, který Josefa neznal. I řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele je početnější a mocnější než my. Nuže, jednejme s ním chytře, aby se dále nemnožil, a když by vypukla proti nám válka, aby se i on nepřidal k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval by proti nám, a vyšel by ze země. Ustanovili tedy nad ním pracovní dozorce, aby jej utlačovali těžkými robotami.

Exodus 1,8–11

Manehto sice píše, že Hyksósy Ahmose vyhnal, ale potom se znovu objevují, aby odešli jako otroci pod vedením Mojžíše. Podle rakouského egyptologa Manfreda Bietaka, který vede vykopávky v Avaris, neexistují o vyhnání Hyksósů žádné důkazy. Naopak je mnoho důkazů, že jich většina zůstala v Egyptě a sloužili svým novým pánům. Dokládá to například pokračující výroba hyksóské keramiky a uctívání kenaanských božstev. Jak zdůrazňuje dr. Scott Stripling: „Bietakova stratigrafická analýza ukazuje, že bylo [Avaris] opuštěno v období 18. dynastie, za vlády Amenhotepa II. nebo těsně po ní…“

Závěr je na PT čtenáři

Našli jsme tedy řadu shodných detailů s biblickým textem. Je to pouhá náhoda? Samozřejmě nelze tvrdit, že všichni Hyksósové byli Izraelci. Někteří badatelé mezi Hyksósy rozlišují dvě různé skupiny, z nichž za Hebreje považují tu první. Jeden z důvodů, proč nejsou Hyksósové spojováni s Hebreji, je jejich polyteismus. Jsou důkazy o uctívání božstev El, Seth (někdy spojován s biblickým jménem Šém), Aštarté a Baal (symbol býka). Bible sama ovšem zmiňuje modlářství mezi Izraelci. (Vlastně jméno JHVH jim podle bible ještě nebylo známo.)

Co si o tom myslet, to ponecháme na laskavém čtenáři.

Zdroje

• Christopher Eames: The Hyksos: Evidence of Jacob’s Family in Ancient Egypt?, Armstrong Institute of Biblical Archaeology 10.2.2023
• Hyksósové, Wikipedia

Přečteno 150-krát