Existoval prorok Bileám?

Když je řeč o Bileámovi (nebo také Balaámovi), většinou si ho člověk spojí oslicí, která promluvila. Je to vymyšlený příběh, nebo je Bileám skutečně historickou postavou? Zdá se, že nálezy z Jordánska jeho existenci potvrzují.

Biblické vyprávění

Toho času byl moábským králem Balák, syn Sipórův. Ten poslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je u Řeky, v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal se slovy: Hle, z Egypta vyšel národ a hle, pokryl tvář země a pobývá naproti mně. Nuže, prosím, pojď, proklej mi tento lid, neboť je mocnější nežli já. Snad ho potom budu moci pobít a vyhnat ze země. Vím totiž, že koho požehnáš, bude požehnán a koho prokleješ, bude proklet. Starší moábští a starší midjánští šli a měli s sebou odměnu za věštění. Přišli k Bileámovi a pověděli mu Balákova slova.

Numeri 22,4–7

V biblickém příběhu je Bileám povolán moábským králem, aby proklel 12 kmenů Izraele, které se při své cestě z Egypta přiblížily k Moábu. I když se zpočátku Bileám zdráhá přijít, nakonec ho přesvědčí slíbená štědrá odměna. Nicméně, místo aby Izrael proklel, Bileám nakonec opakovaně Izraeli požehná. To ovšem popudilo Baláka, který si ho najal k opačnému účelu. Aby si Bileám alespoň trochu vylepšil u Baláka svou reputaci a nepřišel zcela o svou peněžní odměnu, poradil mu, aby se skrze vnadné ženy pokusil svést Izraelce k páchání smilstva, čímž by na Izraelce přivodil Boží hněv. Příběh pokračuje incidentem s modlou Baal-peór a orgiemi, které končí pohromou pro Izrael. Nato vyhlásí Mojžíš odvetné tažení, při němž je mezi padlými nepřáteli jmenován i Bileám.

Nápis z Dér Allá

V roce 1967 byl v Jordánsku nizozemskými archeology nalezen nápis na omítce domu v Dér Allá, datovaný do doby kolem roku 800 př. n. l. Zda se jednalo o chrám, sklad, nebo měl dům jiný účel, se odborníci neshodují. Neúplný, poněkud dlouhý nápis v aramejštině či snad v kenaanštině začíná dramatickým úvodem:

Varování knihy [Ba]laáma, syna [Beó]rova, jenž byl mužem zřící bohy. Bozi k němu přišli v noci a [zjevili] mu zprávu Elovu… 

Dlouhý nápis pokračuje popisem Bileámova vidění o blížící se zkáze seslané bohy. V textu se opakovaně objevuje jméno „Bileám, syn Beórův“, stejně jako různí bohové včetně boha Šagar a bohyně Ištar. Zmiňováni jsou také El a Šadaj (jména podobná hebrejským výrazům pro Boha).

Starověký nápis vrhá na Bileáma zajímavé světlo. Nejenže sehrál roli v biblických dějinách Izraele – musel být dost známý v širším okolí, protože se vyprávění o jeho viděních udrželo a dokonce zachovalo písemně. Nápis odpovídá biblickému tvrzení, že Bileám byl tak proslulý věštec, že jeho služby osobně vyhledal moábský král.

Nález z Dér Allá byl prvním nápisem identifikujícím starozákonního proroka. K nálezu se připojila série malých hliněných tabulek s nápisy, které byly v Dér Allá objeveny o tři roky dříve. Na jedné z nich stojí psáno: „…jsou to bijci z Petóru.“ Petór byl Bileámovým domovem. Zdá se, že Bileám byl v tehdejším náboženském okruhu považován za významnou autoritu. W. Shea vyslovil hypotézu, že ostatní nalezené hliněné tabulky jsou přímo z doby proroka Bileáma a že by dokonce sám mohl být jejich autorem. (Shea se navíc domnívá, že Dér Allá bylo oním místem zvaným Petór. Jiní ovšem spíše považují Dér Allá za biblický Sukót.) Tyto tabulky jsou zhruba datovány do roku 1200 př. n. l. nebo dříve (biblická zpráva o Bileámovi se řadí do událostí exodu okolo roku 1400 př. n. l.).

Byl Bileám Boží prorok?

Minimalistický biblista a teolog Thomas L. Thompson ve své knize Problems of Genre and Historicity with Palestine’s Inscriptions (Problematika žánrů a historicity palestinských nápisů) píše:

V obou příbězích rozmlouvá Bileám s Božím hlasem. Tím rozhoduje o osudu a předurčuje budoucnost národů. V biblickém příběhu je prorokem Jahveho. V textu z Dér Allá je spojován s bohem nesoucím jméno Šgr, „šadajskými“ bohy a bohyněmi a s bohyní Aštar… 

Thompson uvádí, že obě vyprávění, která jsou ve své podstatě protichůdná, jsou smyšlená a pouze demonstrují starověké vypravěčské postupy. Podobně se vyjadřuje i dr. J. Day v knize The Daniel of Ugarit and Ezekiel and the Hero of the Book of Daniel (Daniel z Ugaritu a Ezechiel a hrdina knihy Daniel):

… lze uvést příklad Bileáma, kterého hlavní proud starozákonní tradice považuje za pravého proroka (Num. XXII–XXIV), ale nedávno objevený aramejský text z Dér Allá dokazuje, že byl polyteistou.

Bileámovy okultní praktiky

Bible jako celek se však o Bileámovi vyjadřuje záporně. Obě novozákonní zmínky prezentují Bileáma jako svůdce a falešného proroka (2. Petrův 2,15; Judův 1,11 a Zjevení 2,14). Ale ani Starý zákon o něm netvrdí, že byl Hospodinovým vyznavačem. O jeho řemesle používá výraz „věštec“ (Jozue 13,22), které označuje používání magie a zaříkávání. Bible jím popisuje falešné proroky a kouzelníky; v 19 z 20 případů je toto hebrejské slovo užito v negativním kontextu.

Bileám viděl, že v Hospodinových očích je dobré žehnat Izraeli, a proto nešel jako předtím vyhlašovat zaklínadla, ale obrátil svou tvář k pustině.

Numeri 24,1

Další slovo v textu Numeri s významem „čarovat“ nebo „věštit“ je v bibli na seznamu zakázaných okultních praktik pod trestem smrti. Zabývali se jimi pouze falešní proroci a pohané.

Závěr

Bible i nápis z Dér Allá popisují tedy pohana, který používal mystické nauky a kouzla ke komunikaci s duchovním světem. Oba texty se shodují na celém znení jeho jména, jeho povolání a způsobu komunikace s duchovním světem. Téměř 3000 let starý nápis z Jordánska nijak nezpochybňuje biblický příběh, ale naopak poskytuje fascinující důkaz o známé blízkovýchodní postavě, která byla jak v úctě, tak v nenávisti – o proroku Bileámovi.

Zdroje

• Christopher Eames: Was Balaam From the Bible Real?, Armstrong Institute of Biblical Archaelogy, 4.5.2017
• Deir Alla Inscription (Wikipedia)
• Bileám (Wikipedie)
• Roman Zábrodský: Historické pozadí Bileámova požehnání v knize Numeri a souvislost s aramejskými orákuly, bakalářská práce na Husitské fakultě Univerzity Karlovy 2021

Přečteno 38-krát