Byli neandrtálci zruční?

V kontextu prehistorie člověka považují antropologové lepidlo za transformační technologii. Zdá se, že ho používali už neandrtálci. Kromě toho používali oheň a nosili oblečení z koží ulovené zvěře. Měli tedy kognitivní schopnosti srovnatelné s moderními lidmi?

Antropologové také považují výrobu a používání lepidel za diagnostiku pokročilých kognitivních schopností, jako je plánování předem, abstrakce a porozumění materiálům. Zdá se, že výroba lepidel z přírodních zdrojů byla i u nejstarších moderních lidí složitou operací, která vyžadovala přesnou kontrolu teploty a používání hliněných mohyl nebo keramických a kovových pecí. První rozsáhlá výroba lepidel se obvykle soustředila na suchou destilaci březové a borové kůry za účelem výroby smoly. Prvním lidem měla poskytnout prostředky ke konstrukci nových typů složitých zařízení a kombinování různých typů materiálů (kompozitů) do nových technologií.

Vyráběli neadrtálci lepidlo?

Nejstarší důkazy o výrobě a používání smoly pocházejí z doby před přibližně 200 000 lety a jsou založeny na organických zbytcích z naleziště v Itálii. Archeologové objevili hroty kopí se zbytky smoly i na dvou lokalitách v Německu, jejichž stáří se datuje na 120 000 let a 40–80 000 let. Protože tento věk předchází příchodu moderních lidí do Evropy, antropologové předpokládají, že smolu jako lepidlo k připevňování pazourkových hrotů kopí k dřevěným násadám vyráběli a používali neandrtálci.

Donedávna se předpokládalo, že se smola získává doutnáním bílé kůry při teplotách téměř 350˚ C bez přístupu vzduchu, což je proces známý v chemii jako „destruktivní suchá destilace“ nebo „pyrolýza“. Proces vyžaduje přítomnost hermeticky uzavřené keramické vypalovací komory a kontrolu teploty vypalování. Antropologové zatím na neandrtálských nalezištích neobjevili žádné důkazy o výrobě keramiky.

V roce 2019 však výzkumný tým z univerzity v Tübingenu zjistil, že výroba březové smoly je mnohem jednodušší. Březovou kůru stačí spálit v krbu, ve kterém jsou svisle umístěny kameny s hladkým povrchem. I při běžných teplotách vypalování a dokonce i bez vzduchotěsného těsnění se březová smola usadí na povrchu kamene již po třech hodinách a lze ji seškrábnout pro pozdější použití.

Někteří antropologové proto došli k závěru, že neandrtálci museli mít pokročilé kognitivní schopnosti – srovnatelné s moderními lidmi. Dr. Rana si však myslí přesný opak: to, že neandrtálci získávali smolu primitivní metodou, která nevyžaduje kontrolování teploty ohně a keramiku, svědčí o jejich primitivnosti.

Dnes archeologové předpokládají, že k objevu březové smoly došlo náhodou. Aby změkly, černé hrudky se zahřály a pak rozprostřely; u nástrojů, kamenných nožů a hrotů šípů byl spoj obvykle navíc omotáván rostlinným motouzem. Výroba lepidla ze smoly souvisí s další otázkou ohledně neandrtálců – ovládali oheň?

Kdo první ovládal oheň?

Ačkoli se mezi paleoantropology vedou spory o používání ohně homininy, jako byl Homo erectus, většina odborníků se domnívá, že neandrtálci oheň ovládali. Tento názor se opírá o nálezy primitivních ohnišť, spálených kostí, rozžhaveného litického materiálu a dřevěného uhlí na neandrtálských archeologických nalezištích.

Studie kolektivu Dennise M. Sandgathea však ohledně používání ohně neandrtálci vyvolává otázky. Pečlivé vyhodnocení archeologických nalezišť v jižní Francii obývaných neandrtálci v období před 100 000 až 40 000 lety naznačuje, že neandrtálci oheň rozdělávat neuměli.

Dovedli si zapálit?

Francouzské lokality vydaly jasné důkazy, že neandrtálci oheň používali. Avšak když vědci porovnali zkoumané archeologické vrstvy s paleoklimatickými údaji, zjistili nečekaný vzorec: neandrtálci používali oheň v teplých klimatických podmínkách, ale nepoužívali ho v chladných obdobích – přitom bychom předpokládali opak, kdyby neandrtálci oheň ovládali. Neobvyklá korelace tedy naznačuje, že využívali oheň příležitostně. Údery blesku vyvolávající přirozené požáry se mnohem častěji vyskytují v teplém období. Neandrtálci nejspíše sbírali přirozený oheň a udržovali ho co nejdéle, dokud nevyhasl.

„Tyto důkazy svědčí o tom, že lidé jsou jedineční a výjimeční ve schopnosti zakládat a udržovat oheň, čímž se lišíme od neandrtálců,“ uzavírá svou analýzu Fazale Rana. Pro srovnání dodává, že práce Jill Pruetzové ukazuje, že i šimpanzi rozumějí chování přírodních požárů a dokonce je využívají. Pruetzová a její spolupracovník sledovali reakci šimpanzí komunity Fongoli na dva lesní požáry na jaře 2006. Členové komunity klidně sledovali požáry z bezprostřední blízkosti a své chování změnili, až když očekávali rozšíření požáru. Jinak řečeno, chování šimpanzů bylo předvídavé, nikoliv reaktivní. Taková schopnost je působivá, protože chování přírodních požárů je poměrně složité a závisí na mnoha faktorech.

Neandrtálské oblečení

Pokud tedy neandrtálci neovládali oheň, jak přežili tuhé ledové zimy? Nabízí se možnost, že prostě migrovali do teplejších krajů. Další možnost je, že si vyráběli oblečení. Tak to alespoň běžně líčí výklady o neandrtálcích. Nejnovější výzkum však ukazuje, že to není úplně správně. Tito tvorové si ze zvířecích kůží nevyráběli oděvy, ale spíš je využívali jako pláštěnky.

Mark Collard a tým paleoantropologů dospěl k tomuto závěru na základě studia fauny na archeologických nalezištích neandrtálců a moderních lidí. Jak moderní lidé, tak i neandrtálci nosili kůže jelenů, bizonů a medvědů. Kromě toho se však na nalezištích moderních lidí našly pozůstatky menších zvířat jako lasice, rosomáci a psi, které na nalezištích neandrtálců chybějí. Tato menší zvířata nemají žádnou výživnou hodnotu, ale jejich kůže se používaly k lemování oděvů.

I když si neandrtálci neuměli šít kvalitní oděvy, byli anatomicky lépe přizpůsobeni mrazu. Neandrtálci měli tzv. hyperpolární stavbu těla. Byli robustní, měli sudovitý trup a kratší končetiny, což jim pomáhalo udržovat si tělesné teplo. Dlouhý nos a rozsáhlé dutiny jim umožňovaly ohřát studený vzduch, ještě než se dostal do plic. Neandrtálci pravděpodobně přežili v mrazivém prostředí díky své stavbě těla, nikoli pro svou rozumnost.

Rozdílné kognitivní schopnosti

Získané údaje naznačují, že moderní lidé používali zvířecí kůže na oděvy mnohem častěji než neandrtálci. Navíc si zhotovovali propracovanější oděvy než pláštěnky jako neandrtálci. Tento závěr podporují nálezy kostěných jehel na nalezištích moderních lidí. Srovnání oblečení odráží kognitivní rozdíly mezi lidmi a neandrtálci, stejně jako porovnání schopnosti zacházet s ohněm a nástrojů, které si vyráběli.

Výroba lepidla z březové smoly je pozoruhodná. Fazale Rana však poznamenává, že i u šimpanzů ve volné přírodě pozorovali primatologové pozoruhodné chování. Šimpanzi například:

• vyrábějí oštěpy z větví pomocí šestikrokového postupu; pak tato kopí používají k lovu mláďat v buši,
• vyrábějí kamenné nástroje, které používají k rozbíjení ořechů,
• sbírají větve z určitých stromů s vhodnými mechanickými a repelentními vlastnostmi, aby si na stromech postavili lůžka,
• sbírají a konzumují léčivé rostliny,
• rozumějí šíření požárů v přírodě a využívají ho.

Ve světle těchto šimpanzích schopností se výroba a používání dehtu neandrtálci nezdá tak působivá. Nikdo by kognitivní schopnosti šimpanze nesrovnával s rozumovými schopnostmi moderního člověka.

Zdroje

• Petra Bartoňová: První umělou hmotu lidstva používali hojně neandrtálci i Ötzi. Pro vědce byla dlouho záhadou, Nespechej.cz 29.8.2023
• Fazale Rana: New Research Douses Claim that Neanderthals Mastered Fire, Reasons To Believe 3.1.2018
• Fazale Rana: Did Neanderthals Make Glue?, Reasons To Believe 10.1.2018

Přečteno 70-krát