Neandrtálci a abstraktní myšlení

Podle antropologů odrážejí pohřební rituály lidem vlastní schopnost jednat symbolicky. Někteří tuto schopnost připisují i neandrtálcům. Zdá se, že nálezy neandrtálských pohřbů tento názor podporují. Archeologové údajně našli nejméně dvacet takových hrobů. Symbolické myšlení je předpokladem pro používání řeči. Uměli neandrtálci mluvit?

Symbolické a abstraktní myšlení

Symbolické myšlení je schopnost rozumět symbolům (slovům, obrazům, gestům, číslům atd.) a používat je k vyjádření něčeho jiného. Zahrnuje nahrazení symbolu předmětem, myšlenkou nebo činem, které nejsou bezprostředně přítomné. Jedná se o základní kognitivní schopnost, která se objevuje v raném stadiu vývoje člověka (podle Piagetovy teorie kolem 18–24 měsíců). To je patrné v dětských hrách, kdy se banán může stát telefonem, nebo v osvojování jazyka, kde slova představují reálné předměty.

Symbolické myšlení je často pokládáno za předpoklad a součást abstraktního myšlení. Abstraktní myšlení je považováno za kognitivní schopnost vyššího řádu, která se obvykle vyvíjí později v dospívání (Piagetova formální operační fáze).

Pochovávali neandrtálci své mrtvé?

Koncept neandrtálských pohřbů se jeví téměř nezpochybnitelný. Přesto se o něj vedou značné spory. Existuje totiž řada odborníků, kteří je zpochybňují. Pro archeology jsou sporné dvě otázky:

1. zda byly neandrtálské pohřby přirozené, nebo úmyslné,
2. jaká kritéria musí být splněna, aby bylo možné pohřeb označit za úmyslný.

Některé neshody pramení i ze skutečnosti, že mnoho údajných neandrtálských hrobů bylo objeveno v počátcích archeologie. V té době se při vykopávkách nepostupovalo tak metodicky jako dnes, a tak o nálezech chybějí některé klíčové informace.

Pohřeb batolete?

Například v roce 1961 archeologové ve Francii objevili v jeskyni zvané Roc de Marsal dvouleté batole. Původní tým interpretoval nález jako záměrný pohřeb neandrtálce, ale v roce 2011 se mezinárodní tým badatelů na místo vrátil, aby ho znovu prozkoumal.

Nový důkladný průzkum ukázal, že ‚pohřebištěm‘ byla ve skutečnosti přirozená prohlubeň na dně jeskyně, do níž se ostatky batolete sesunuly. Když archeologové dítě poprvé vykopali, objevili s ním zvířecí kosti a kamenné artefakty. Předpokládali, že byly do hrobu přidány jako zádušní dary. Avšak nevzali v úvahu výskyt zvířecích a kamenných pozůstatků v celém areálu jeskyně. Ty jsou rozesety po celém dně jeskyně tak bohatě, že jejich spojení s batoletem se zdá nahodilé. Podle týmu badatelů, který pohřebiště znovu prozkoumal, „by skutečně nebylo možné kopat v těchto usazeninách kdekoli, aniž bychom narazili na koncentrované kamenné a živočišné nálezy“.

Rituální pohřby s květinami?

Jeden z nejdůležitějších důkazů o rituálním pohřbívání neandrtálců pochází z jeskyně Šánidar v severním Iráku. Tato lokalita obsahuje řadu vrstev bohatých na neandrtálské a lidské fosilie a předměty. Vrstva s neandrtálskými nálezy, jejíž stáří se datuje na více než 46 000 let, obsahovala neúplnou kostru dospělého neandrtálce, která byla v jakémsi hrobu. Na kostře se nacházel chuchvalec pylových zrn z kvetoucích rostlin. Řada antropologů se domnívá, že tento nález naznačuje, že neandrtálci rituálně pohřbívali své mrtvé s květinami.

I kdyby však neandrtálci mrtvé pohřbívali, novější výzkum vědců z Velké Británie zpochybňuje dlouho zastávaný názor, že jejich pohřby měly rituální rozměr.

Shromáždili totiž a analyzovali vzorky pylu z exteriéru a interiéru jeskyně Šánidar. Zjistili, že pyl byl do jeskyně zanesen prouděním vzduchu, zvířaty a hmyzem, vzhledem k tomu, že vchod do jeskyně je velmi široký. Ukázalo se, že rozložení a relativní koncentrace pylových zrn na povrchových vrstvách uvnitř jeskyně se neliší od exteriéru jeskyně. Navíc byly koncentrace a rozložení pylu ve vrstvě s ostatky neandrtálců stejné jako na povrchu. To naznačuje, že pylová zrna spojená s neandrtálskými ostatky s největší pravděpodobností nepocházela z květinových darů položených na tělo při pohřbu, ale že je tam pravděpodobně přinesly včely nebo pískomilové.

Co lze rozumně tvrdit

Pokud neandrtálci rituálně pohřbívali své mrtvé, zpochybňuje to předpoklad o jedinečnosti moderního člověka. Fazale Rana k tomu píše: „Na základě těchto údajů není nijak od věci dospět k závěru, že neandertálci své mrtvé alespoň příležitostně pohřbívali, ale interpretovat tyto ‚pohřby‘ jako promyšlené a zavedené rituály se zdá být neopodstatněné a nepodložené. Neandertálské pohřby pravděpodobně odrážejí skutečnost, že tito hominidé měli určitou omezenou citovou kapacitu, ale tato skutečnost nutně neznamená, že byli duchovními tvory.

„Podporu pro myšlenku, že neandertálci disponovali určitou mírou emocí, poskytují některé neandertálské nálezy s těžkými úrazy na kostře, které se podle všeho zahojily ještě před úmrtím. Tyto nálezy jsou považovány za důkaz, že neandertálci se starali o své nemocné a zraněné, pokud se o sebe sami nemohli při zotavování postarat.

„Při kritickém zvážení všech archeologických důkazů se zdá, že neandrtálci měli určitou schopnost emocionálního projevu a úroveň inteligence podobnou dnešním lidoopům. Přesto zjevně nežili lidským způsobem života. Tvrdit, že se neandertálci chovali jako duchovní bytosti stvořené k Božímu obrazu, překračuje rozumné meze důkazů.“

Šrafování v jeskyni

Mnozí antropologové považují umělecký projev za charakteristický rys moderního člověka. Na základě nedávných studií se však tvrdí, že už neandrtálci měli schopnost vytvářet umění (nebo alespoň praumění), o čemž svědčí značky na skalní stěně. Jsou však tyto značky skutečně uměním? A pokud ano, je třeba je připsat těmto hominidům?

Španělští vědci objevili ve skalní stěně Gorhamovy jeskyně na Gibraltaru vyškrábané značky, jakési šrafování. Tyto značky jsou staré více než 39 000 let. Vrstva bezprostředně nad skalním podložím je stará 30–38 000 let a obsahuje artefakty vyrobené neandrtálci.

Není to poprvé, co antropologové vyslovili takové tvrzení. V létě 2012 oznámili výzkumníci ze Španělska a Velké Británie objev důkazů neandrtálského jeskynního umění v několika španělských jeskynních. S takovým tvrzením jsou však problémy.

Zaprvé je sporné, zda značky odrážejí schopnost symbolicky se vyjadřovat uměním. Byly-li vytvořeny záměrně, záměr „umělce“ z nich nijak nevyplývá. Co jimi chtěl autor říci? Podobné značky na nábytku dělají i psi…

Zadruhé, i kdybychom připustili, že jde o umění, byly určitě vyryty neandrtálcem? Nejnovější datování neandrtálských pozůstatků ukazuje, že vyhynuli na Pyrenejském poloostrově před více než 40 000 lety. Pak ovšem není možné, aby neandrtálci vytvořili šrafování staré 39 000 let. Daleko logičtější je připsat nález moderním lidem, jelikož máme archeologické důkazy, že se symbolikou lidstvo zabývá už aspoň 80 000 let.

Neandrtálské šperky?

Při návštěvě již zevrubně prozkoumané jeskynní lokality Grotte du Renne ve střední Francii objevili badatelé dosud neznámé úlomky kostí hominidů. Tyto kusy kostí byly morfologicky neurčité. Přesto tito badatelé zjistili, že kosti lze s jistotou zařadit s využitím nově vyvinutých technik, které umožňují charakterizovat starověké bílkoviny a fragmenty mitochondriální DNA. Tyto pravěké biomolekuly naznačily, že kosti pocházejí z neandertálského dítěte.

Objev je významný proto, že nově objevené úlomky kostí se nalézají ve stejné vrstvě jako korále ze zvířecích zubů, mušlí a slonoviny. Takové „náhrdelníky“ dokazují symbolické vnímání – vlastnost, která definuje moderního člověka.

Lokalita Grotte du Renne celkem obsahuje 15 archeologických vrstev zasahujících do hlouboky asi 12 m. Neandertálci i moderní lidé obývali tuto jeskyni v různých obdobích před 28–45 000 lety. Nejmladší vrstvy obsahují předměty vyrobené moderním člověkem. Avšak vrstvy VIII, IX a X obsahují pozůstatky neandertálců, přičemž X. vrstva obsahuje zmíněné korále a datuje se cca na 40 000 let a řadí se do châtelperronské kultury.

Míchání kultur

Na rozdíl od svrchnopaleolitických kromaňonců [moderních lidí] zanechali středopaleolitičtí neandertálci jen málo přesvědčivých důkazů o umění nebo špercích.

paleoantropolog Richard Klein

Svědčí společný výskyt neandertálských nálezů a symbolických artefaktů v X. Vrstvě, že se neandertálcí zdobili šperky? Možné to je, ale takový závěr musí být v souladu se vším , co víme o biologii a chování neandertálců – a to není.

Například předchozí práce jiných archeologů v Grotte du Renne prokázaly, že vrstvy v této jeskyni byly promíchány. Zdá se, že obyvatelé kopali prohlubně na dně jeskyně a promíchaly se vrstvy. Z toho vyplývá, že spojení mezi pozůstatky neandertálců a symbolickými artefakty může být pouze náhodné. Jiné vysvětlení počítá se tím, že neandrtálci používali předměty vyrobené lidmi ve snaze je napodobnit – tak jak to pozorujeme u šimpanzů.

Další analýzy nyní naznačují, že tzv. châtelperronská kultura, jejíž součástí měl být symbolismus, nikdy neexistovala. Artefakty vyrobené moderními lidmi byly mylně připsány neandrtálcům.

Neandrtálská flétna?

Nakonec je třeba poznamenat, že každé předchozí tvrzení o neandertálském symbolismu při vědeckém přezkoumání neobstálo. Mezi ty nejznámější patří tzv. neandertálská flétna nalezená v roce 1995 v slovinské jeskyni. Paleoantropologové, kteří ji našli, interpretovali jedenácticentimetrový úlomek stehenní kosti jeskynního medvěda jako flétnu, protože měl na jedné straně čtyři rovnoměrně vzdálené kruhové otvory. Následná analýza – už méně medializovaná – ukázala, že otvory byly spíše vytvořeny šelmou.

Měli neandrtálci řeč?

O tom, že neandertálci měli jazykové schopnosti, neexistují žádné konkrétní důkazy. Většina antropologů se domnívá, že jazyk je nezbytný pro rozvoj a udržení vyspělé kultury a technologie. Bez něj by se neandertálci jednoduše nemohli chovat jako lidé.

V knize Who Was Adam? dr. Rana píše: „Vzhledem ke stavbě lebeční spodiny neandrtálců se zdá, že jejich hrtan je příliš vysoko na to, aby umožňoval řeč. Tato vlastnost pomáhala neandertálcům žít v chladném prostředí, protože omezovala objem studeného vzduchu, který ‚polykali‘ při dýchání. Někteří antropologové však poukazují na to, že jazylky neandertálců a moderních lidí jsou stejné. Tato kost ve tvaru písmene U se spojuje se svaly čelisti, hrtanu a jazyka a zajišťuje tvar hlasivek. Tento sporný závěr lze brát jako důkaz, že neandertálci uměli mluvit.“

Názor, že neandertálci měli chabě vyvinuté jazykové schopnosti, se stal mezi antropology většinovým stanoviskem.

vědecký spisovatel Roger Lewin

Lidi jako my?

Souhrnně tato pozorování naznačují, že neandertálci byli kognitivně slabší než moderní lidé. Navíc jejich biologickou odlišnost lze jen těžko sladit s tvrzením, že projevovali symbolismus. Někteří antropologové sice tvrdí, že neandrtálci byli stejně jako my schopni byli schopni symbolicky uvažovat a chovat se rituálně. Své tvrzení podpírají podobnými nálezy jako na stěně Gorhamovy jeskyně či na dně jeskyně Šánidar; Jak však ukazují novější studie, tvrzení, že neandrtálci vyjadřovali symbolismus, je třeba brát je s rezervou.

Zdroje

• Fazale Rana: Neanderthal Burials “Deep-Sixed”, Reasons To Believe 1.11.2012
• Fazale Rana: Did Neanderthals Bury Their Dead with Flowers?, Reasons To Believe 9.5.2016
• Fazale Rana: Did Neanderthals Make Art? , Reasons To Believe 22.1.2015
• Fazale Rana: Did Neanderthals Make Jewelry?, Reasons To Believe 28.9.2016
• Fazale Rana a Hugh Ross: Who Was Adam? A Creation Model Approach to the Origin of Humanity, Reasons To Believe 2015
• Symbolic vs. Abstract Thought shrnutí vygenerované Gemini

Přečteno 78-krát