Pochovala věda Boha?
Od doby, kdy Charles Darwin zveřejnil svou teorii o původu druhů, začala být myšlenka Boha pro vědce nadbytečná. Dnes někteří vědci vyvolávají dojem, že věda a víra jsou v přímém rozporu. Tento postoj je podporován zkreslenou historií vědy, jak je podávána některými učebnicemi.
Stephen Jay Gould z Harvardské univerzity navrhl, aby náboženství a věda patřili do oddělených magisterií. „Podtónem je myšlenka, že zatímco věda se zabývá skutečností, náboženství se zabývá Santa Clausem, vílou Amálkou a Bohem. Problém je však v tom, že věda i bible vypovídají o společných tématech. A jsou to nadmíru důležitá témata, jako je původ vesmíru a vznik člověka. Bible ovšem nepoužívá vědecký, ale fenomenologický jazyk – jazyk jevů“ – upozorňuje oxfordský profesor Lennox.
Chci znát Boží myšlenky, to ostatní jsou jen detaily.
Albert Einstein
Bůh mezer
Richard Dawkins se v knize Boží blud ptá: Kdo stvořil Boha? Jeho otázka ovšem nebere v potaz biblickou definici Boha jako nestvořené věčné bytosti. „Na jeho otázku je možno odpovědět protiotázkou: Kdo stvořil vašeho stvořitele, vesmír?“ odpovídá John Lennox. Pokud ovšem hovoříme o Bohu či bohu jako vysvětlení pro doposud nevyjasněné jevy, potom skutečně věda takového boha mezer vytlačuje. A je to v pořádku.
Pokud se po čase divoch přestává klanět dřevěné modle, pak ne proto, že by neexistoval Bůh, ale proto, že není ze dřeva.
André-Marie Ampère
Roviny vysvětlení
Profesor Lennox uvádí příklad, který ilustruje dvě různé roviny vysvětlení. Jedna používá fyzikálních zákonů a druhá vysvětluje příčiny děje pomocí činitele. Odpovězme si na otázku: Proč se vaří voda?
- Teplo působící na dno konvice excituje molekuly vody a přivádí je do varu.
- Vařím vodu, protože si dělám čaj.
Tyto odpovědi se navzájem nevylučují, ale doplňují. Podobně se můžeme dívat i na vědecké otázky o původu vesmíru, života nebo člověka.
Poznatelnost kosmu
To, že věda vznikla v Evropě, mnozí filozofové vědy spojují s biblickým pohledem na svět. Bůh stvořil na jedné straně vesmír, na druhé straně člověka ke svému obrazu. Člověk tedy očekává v kosmu zákonitosti a je schopen jim rozmět, protože jeho vědomí je obrazem Božího.
Mikuláš Koperník, Johannes Kepler i Galileo Galilei byli ohromeni řádem ve vesmíru a považovali jej za jasný důkaz Boží existence. Bůh byl považován za Velkého inženýra, který stvořil vesmír podle přesných matematických a geometrických zákonů. Podle Galilea Galilei přírodní zákony napsala Boží ruka v jazyku matematiky a „lidská mysl je Boží dílo, jedno z nejznamenitějších“.
Samozřejmě nelze ospravedlnit, že Římskokatolická církev použila inkvizici k umlčení Galilea, ale mnozí historikové vědy dospěli k závěru, že jeho aféra nijak nepotvrzuje zjednodušující pohled na konflikt mezi vědou a náboženstvím, Ponaučení, které si z ní můžeme vzít, je být pokorní, protože se můžeme mýlit.
Necítím povinnost věřit, že tentýž Bůh, který nás obdařil rozumem, rozumem a intelektem, chtěl, abychom se zřekli jejich užívání.
Galileo Galilei
Na druhé straně, naturalismus tento racionální základ vědy zpochybnil. Je-li naše mysl jen produktem slepých náhodných procesů, proč bychom jí měli důvěřovat? Věda dodnes nemá jasnou odpověď na otázku, co je lidské vědomí a jak vzniklo.
Pro vědce, který žije z víry v sílu svého rozumu, příběh končí jako zlý sen. Zdolal hory nevědomosti a právě se chystá dobýt samý vrchol: když se přehoupne přes poslední skalní převis, přivítá ho skupinka teologů, kteří tam už vysedávají po staletí.
astronom Robert Jastrow
Další odkazy
- John Lennox: 7 dní, které rozdělují svět, (Denník Postoj 2021)
- https://www.johnlennox.org/
Přečteno 99-krát