Pochovala věda Boha?

Od doby, kdy Charles Darwin zveřejnil svou teorii o původu druhů, začala být myšlenka Boha pro vědce nadbytečná. Dnes někteří vědci vyvolávají dojem, že věda a víra jsou v přímém rozporu. Tento postoj je podporován zkreslenou historií vědy, jak je podávána některými učebnicemi.

Stephen Jay Gould z Harvardské univerzity navrhl, aby náboženství a věda patřili do oddělených magisterií. „Podtónem je myšlenka, že zatímco věda se zabývá skutečností, náboženství se zabývá Santa Clausem, vílou Amálkou a Bohem. Problém je však v tom, že věda i bible vypovídají o společných tématech. A jsou to nadmíru důležitá témata, jako je původ vesmíru a vznik člověka. Bible ovšem nepoužívá vědecký, ale fenomenologický jazyk – jazyk jevů“ – upozorňuje oxfordský profesor Lennox.

Chci znát Boží myšlenky, to ostatní jsou jen detaily.

Albert Einstein

Bůh mezer

Richard Dawkins se v knize Boží blud ptá: Kdo stvořil Boha? Jeho otázka ovšem nebere v potaz biblickou definici Boha jako nestvořené věčné bytosti. „Na jeho otázku je možno odpovědět protiotázkou: Kdo stvořil vašeho stvořitele, vesmír?“ odpovídá John Lennox. Pokud ovšem hovoříme o Bohu či bohu jako vysvětlení pro doposud nevyjasněné jevy, potom skutečně věda takového boha mezer vytlačuje. A je to v pořádku.

Pokud se po čase divoch přestává klanět dřevěné modle, pak ne proto, že by neexistoval Bůh, ale proto, že není ze dřeva.

André-Marie Ampère

Roviny vysvětlení

Profesor Lennox uvádí příklad, který ilustruje dvě různé roviny vysvětlení. Jedna používá fyzikálních zákonů a druhá vysvětluje příčiny děje pomocí činitele. Odpovězme si na otázku: Proč se vaří voda?

  1. Teplo působící na dno konvice excituje molekuly vody a přivádí je do varu.
  2. Vařím vodu, protože si dělám čaj.
Zdroj: iStock

Tyto odpovědi se navzájem nevylučují, ale doplňují. Podobně se můžeme dívat i na vědecké otázky o původu vesmíru, života nebo člověka.

Přednáška profesora Lennoxe na Univerzitě Mateja Béla se slovenským tlumočením.

Poznatelnost kosmu

To, že věda vznikla v Evropě, mnozí filozofové vědy spojují s biblickým pohledem na svět. Bůh stvořil na jedné straně vesmír, na druhé straně člověka ke svému obrazu. Člověk tedy očekává v kosmu zákonitosti a je schopen jim rozmět, protože jeho vědomí je obrazem Božího.

Mikuláš Koperník, Johannes Kepler i Galileo Galilei byli ohromeni řádem ve vesmíru a považovali jej za jasný důkaz Boží existence. Bůh byl považován za Velkého inženýra, který stvořil vesmír podle přesných matematických a geometrických zákonů. Podle Galilea Galilei přírodní zákony napsala Boží ruka v jazyku matematiky a „lidská mysl je Boží dílo, jedno z nejznamenitějších“.

Zdroj: Wikipedie

Samozřejmě nelze ospravedlnit, že Římskokatolická církev použila inkvizici k umlčení Galilea, ale mnozí historikové vědy dospěli k závěru, že jeho aféra nijak nepotvrzuje zjednodušující pohled na konflikt mezi vědou a náboženstvím, Ponaučení, které si z ní můžeme vzít, je být pokorní, protože se můžeme mýlit.

Necítím povinnost věřit, že tentýž Bůh, který nás obdařil rozumem, rozumem a intelektem, chtěl, abychom se zřekli jejich užívání.

Galileo Galilei

Na druhé straně, naturalismus tento racionální základ vědy zpochybnil. Je-li naše mysl jen produktem slepých náhodných procesů, proč bychom jí měli důvěřovat? Věda dodnes nemá jasnou odpověď na otázku, co je lidské vědomí a jak vzniklo.

Pro vědce, který žije z víry v sílu svého rozumu, příběh končí jako zlý sen. Zdolal hory nevědomosti a právě se chystá dobýt samý vrchol: když se přehoupne přes poslední skalní převis, přivítá ho skupinka teologů, kteří tam už vysedávají po staletí.

astronom Robert Jastrow

Další odkazy

Upoutávka na dokument, kde profesor Lennox hovoří o vztahu vědy a víry. Dostupné na patternsofevidence.com

Přečteno 143-krát