Jak vznikl vesmír?

Asi nejdůležitějším příkladem překrývání bible a vědy je tvrzení, že vesmír měl počátek. Je udivující, že bible to tvrdí už tisíce let, zatímco vědci se tím začali zaobírat teprve nedávno. Do té doby převládala Aristotelova teorie věčného vesmíru. Teorie Velkého třesku byla nejprve odmítána proto, že dává za pravdu kreacionistům, neboť z ní vyplývá vznik vesmíru z ničeho. Z fyzikálního hlediska je okamžik Velkého třesku považován za singularitu, tj. bod nebo okamžik, v němž neplatí fyzikální zákony. Blíže o něm píše astrofyzik Jiří Grygar.

Velký třesk

Od poloviny 60. let dvacátého století je Velký třesk přijímán jako nejlepší dostupná teorie vzniku a vývoje vesmíru. Arno Penzias, který za objev reliktního záření potvrzujícího tuto teorii dostal Nobelovu cenu za fyziku, k tomu napsal: „Nejlepší údaje, jaké máme,… jsou přesně takové, jaké bych předpokládal, kdybych neměl nic jiného než pět knih Mojžíšových, Žalmy a bibli jako celek.“ Standardní model Velkého třesku je tedy možné považovat za vyvození vědeckých důsledků z první věty bible.

Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi.

Genesis 1,1
hvězdná školka
Molekulární oblak prachu, kde se rodí hvězdy (hvězdná školka). Zdroj: NASA

Britský fyzik sir John Houghton píše:

„Je možné tvrdit, že na to, aby existovaly lidské bytosti, je potřebný celý vesmír. Musí být dostatečně starý (a tedy i dostatečně velký), aby se mohla jedna generace hvězd vyvinout a zaniknout a tak aby mohly vzniknout těžké prvky, a potom musí existovat dostatek času na to, aby se vyvinuly hvězdy druhé generace (jako naše slunce) se svými planetárními systémy. Nakonec musí být na Zemi správné podmínky na vznik života, jeho udržení a rozvoj… To však není vše. V současnosti tomu rozmíme tak, že aby se vesmír vyvinul správným způsobem, je potřebné neuvěřitelně přesné vyladění jeho základní struktury a podmínek už v době Velkého třesku.“

Pro vědce, který svou naději vložil pouze do moci rozumu, příběh nekončí dobře. Když se mu podaří překonat všechny překážky a dosáhne toho nejvyššího vrcholu, setkává se na něm s teology, kteří ho dosáhli už před staletími.

astronom Robert Jastrow

Prozkoumejte Sluneční soustavu ve webové aplikaci.

planety
Koláž fotgrafií planet. Zdroj: NASA

Prvotní hybatel

Velký třesk tedy popisuje vznik a vývoj vesmíru, ale neodpovídá na otázku, co nebo kdo bylo prvotním impulsem, hybatelem toho všeho? Profesor Hawking nabídl ve své knize The Grand Design myšlenku, že přírodní zákony vysvětlují vznik vesmíru samy o sobě:

Protože existuje fyzikální zákon jako například gravitace, může vzniknout a nakonec vznikne vesmír z ničeho. Spontánní vznik je důvodem, proč existuje spíše něco, než nic, proč existujeme i my.

Stephen Hawking

Jeho vysvětlení je ovšem z hlediska logiky sporné. Můžete se sami zamyslet, jaké lze vznést výhrady. Profesor Lennox, profesor matematiky z Oxfordu, našel v onom tvrzení tři logické chyby:

  1. Fyzikální zákony nic netvoří, jsou jenom popisem toho, co se děje za určitých podmínek. Aby vesmír vznikl, byl zapotřebí nějaký činitel. Hawking zákon zaměňuje za činitele.
  2. Tvrzení, že existuje-li gravitace, je vznik vesmíru nevyhnutný, vyvolává otázku, jak by mohla gravitace existovat sama o sobě? A co stálo za jejím zrodem?
  3. Tvrzení, že něco stvoří samo sebe, nedává smysl. Buď aktér stvoření už existuje, aby mohl tvořit, anebo ještě neexistuje, a tudíž ani nemůže konat nic.

Gravitace vysvětluje pohyb planet, ale nemůže vysvětlit, kdo uvedl planety do pohybu.

sir Isaac Newton
výbuch supernovy
Zářící oblak prachu z výbuchu supernovy. Zdroj: NASA

Jazyk matematiky

Takže prvotní hybatel vzniku vesmíru zůstal pro vědu nedosažitelný. Alberta Einsteina fascinoval fakt, že jsme schopni matematickým jazykem vystihnout, jak vesmír funguje. Jsou i vědci, kteří tvrdí, že matematika je jazykem vesmíru. Sbírka matematických rovnic, které popisují všechny fyzikální zákony, by se vešla na jednu stěnu obývacího pokoje. (I když, pravda, ještě neznáme úplně všechny rovnice.) Více o tom anglický dokument BBC o vztahu matematiky a kosmu.

Kromě matematických vzorců však je tu i kód DNA, nejdelší slovo, které je lidstvu známo. Lidský genom obsahuje 3,5 miliard znaků. Jak říká profesor Lennox, vesmír i život jsou založené na slově (řecky Logos – filozofický pojem). To vše ukazuje směrem k inteligentnímu Stvořiteli.

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.

Janovo evangelium 1,1–3

Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného.

Židům 11,2
matematické a fyzikální vzorce
Vzorce nás provázejí matematikou, fyzikou i chemií.

Přečteno 1125-krát