Autentická církev

Na úvod něco z mé zkušenosti s církví. Je místem, kde jsem se setkal s lidmi z různých generací, různých sociálních skupin i z různých národů, které bych jinak nikdy nepotkal. Poznal jsem řadu skvělých lidí, kteří mi jsou příkladem v nezištné službě společnosti, moudrosti, finanční štědrosti i pohostinnosti. Zažil jsem samozřejmě i zklamání, v církvi nejsou dokonalí lidé, ale viděl jsem i obnovu pošramocených vztahů, což mi dodává naději.

Vždyť kdo nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.

1 Janův list 4,20

Skupinka přátel

Když jsem se na střední škole stal křesťanem krátce po Sametové revoluci, víra v Boha byla pro nás něco nového. Asi tucet spolužáků z mé a dalších tříd byli taky věřící a začali jsme se setkávat. Četli jsme si bibli a dělili se o zkušenosti, modlili se spolu, podnikali jsme výlety i delší výpravy. Nevadilo nám, že jsme z různých církví; bylo obohacující vést debaty a spory, a přitom být přáteli. Proto vítám diskuze s lidmi odlišného názoru. Myslím, že o tom, jak rozumět bibli a jak ji aplikovat, potřebuje člověk nejen poslouchat kázání, ale i hovořit s přáteli.

Zdroj: Profimedia

Bible v mateřské řeči

Jako Češi máme od začátku historickou zkušenost s tím, že křesťanství nespočívá jen v obřadech, ale i v porozumění bibli. Ze školy známe Cyrila a Metoděje, kteří bibli přeložili do nám (tehdy) srozumitelného jazyka. I když potom převážily z politických důvodů latinské mše, toto téma v naší historii rezonuje. Nejen náš národ vděčí bibli a její překládům za počátek písemného kultury, tento vzorec platí dodnes mezi mnoha národy. Překládání bible do nových jazyků se zvláště věnují Wycliffovi překladatelé bible.

Překlad bible do mateřského jazyka má zásadní význam pro autenticitu a obnovu církve. V 11. století to byl Petr Valdes, kupec, který si pořídil tehdy běžně nedostupný překlad bible, což pak radikálně změnilo jeho život. Valdenské hnutí mělo vliv i na rodící se husitské hnutí. Přístup k bibli měli jen duchovní a vládci, a to většinou v latině. Bibli do angličtiny přeložil John Wycliffe (Jan Viklef), který přímo ovlivnil mistra Jana Husa. Jedna z husitských artikulí bylo svobodné hlásání Božího slova.

Reformace

William Tyndale vnímal, „že příčinou lidské slepoty, chyb a zpronevěření církve je neznalost Písem“. Proto, že přeložil bibli z původních jazyků do angličtiny, byl nakonec dopaden úřady a upálen. Samostatným překladem z původních jazyků je i Bible kralická, která byla hojně čtena mezi členy Jednoty bratrské, jedné z prvních reformovaných církví. Poté, co byla její činnost v pobělohorské době zakázána, lidé přechovávali doma bible tajně a četli si z nich. Kralická bible uchovala krásu a bohatost českého jazyka pod tlakem sílící germanizace. V exilu se Jednota bratrská obnovila v saském Herrnhutu (Ochranově) na panství hraběte Zinzendorfa a vstoupila do povědomi jako Moravští bratři.

Bible kralická. Zdroj: Wikipedie

Jak je vidět z historie, bible je pro církev jako genetický kód. Neustále přináší její obnovu a navrací do ní Kristův život. Intelektuální bádání a spory o to, jak bibli správně chápat, většinou vedou k rozdělení církve. Ale přemýšlet, jak bibli aplikovat ve svém životě, vyžaduje něco jiného: abychom nejprve věřili, že je Božím slovem. Vhodným nástrojem tu není mysl, ale naše srdce. Jak nalézt osobní víru bych rád ukázal na své zkušenosti.

Přehodit výhybku

Obrátil jsem se k Bohu jako teenager, když jsem si četl bibli. Starý zákon mě vůbec nebavil, ale v Novém zákoně mě zaujal Ježíš. Říkal jsem si: kdo to jen je? Jak to, že mluví s takovou jistotou o vyslyšení proseb, o odplatě člověka za jeho život, odkud to ví? Přijal jsem pozvání do církve a četl si křesťanskou literaturu. Nachlo mě to a všem okolo vykládal o svých objevech. Jednou jsem takto debatoval s otcem svého kamaráda a on mi dal zásadní otázku: „Co Bůh udělal pro tebe?“ Musel jsem popravdě uznat, že nevím. Všechno, co jsem o něm věděl, byly názory a zkušenosti druhých lidí.

Jedna z věcí, o kterých jsem slyšel a po čem jsem toužil, byly duchovní dary. To, že Bůh dělá něco hmatatelného v životech lidí i dnes. Kamarádka, která od Boha takový dar měla, se mnou za to modlila. Po modlitbě se však nestalo nic. Bál jsem se jen něco předstírat; nechtěl jsem padělek. Celý večer jsem přemýšlel, proč mi Bůh nic nedal. Při modlitbě se v mé mysli vynořil obraz trůnu, na kterém sedím já. Lidé v mém životě jsou pod ním jako poddaní, očekávám od nich chválu a pomoc. Ježíš stál vedle mě a radil mi. Když jsem souhlasil, poslechl jsem ho, jindy ne. Svitlo mi, že on patří na trůn, sesadil jsem tedy sebe a pozval ho tam. A od té doby ten dar mám a používám.

Zdroj: Wikipedia

Už vím, co pro mě Bůh udělal. Život už nejede ve starých kolejích. Ježíš mi dal svou vlastní víru, která vytváří s Bohem prostor vztahu, jenž unese celý můj život. Postupné se vzdávám svých domněnek, které Boha v mém životě omezují.

Zajímavé dokumenty

Česká televize uvedla řadu zajímavých dokumentů z historie české církve:

Přečteno 153-krát