Šalomounova říše a jeho odkaz světu

Publikováno: Autor:

Podle bible vládl král Šalomoun rozsáhlé obchodní říši od Egypta po Mezopotámii, která zahrnovala přístavy, doly a obchodní trasy ve Středozemním moři. Šalomounův harém 700 manželek svědčí o politických svazcích s okolními královstvími. Jeho otec David sjednotil Izrael a vedl řadu úspěšných tažení. Byl to však Šalomoun, který učinil z okolních království vazalské státy, které mu odváděly poplatky. V bibli čteme o velkých karavanách s ohromnými poklady ze vzdálených míst, jako byla návštěva královny ze Šeby v Etiopii. Jeho chrám vykládaný zlatem patřil k tehdejším divům světa. Nálezy z Šalomounovy doby jsou však poměrně vzácné, a tak jeho říši i jeho bohatství někteří odborníci odkazují do světa legend. Sice se nezachovaly žádné kolosální stavby ani obelisky vytrubující do světa Šalomounovy úspěchy, přesto však existují důkazy nepřímo dosvědčující biblické vyprávění. Jednak jsou to vykopávky v městech, kde údajně Šalomoun prováděl rozsáhlé stavební projekty, na druhé straně jsou to stopy kulturního vlivu jeho říše.

mapa Izraele
Spojené království Izraele. Mapa zachycuje územní zisky od Saula po Šalomouna Zdroj: ArmstrongInstitute.org

Opevněná města

nákres půdorysu tří bran
Porovnání půdorysu bran Chasóru, Megida a Gezeru, které spadají do Šalomounovy doby. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Velikost a správu říše mohou archeologové hodnotit podle zachovaných staveb a náznaků centralizované moci. Bible popisuje velké stavební projekty, na které Šalomoun vybíral daně. Kromě Jeruzaléma uvádí Chasór, Megido a Gezer. Tyto tři města patří v Izraeli k nejlépe archeologicky prozkoumaným. A co se nalezlo? Masivní brány, které mají některé rozměry na centimetr shodné a jsou si navzájem tak podobné, že se jim dostalo označení „izraelské brány“. Tyto brány naznačují existenci rozvinuté bohaté a mocné společnosti. Celá desetiletí sloužily za důkaz velkých Šalomounových stavebních projektů popsaných v bibli.

Od devadesátých let však profesor Israel Finkelstein razí novou minimalistickou chronologii (tzv. low chronology), která řadí nálezy z doby železná IIA, považované za stavební rozmach z let Davidovy vlády, do období po Šalomounově smrti. Svou teorii zakládá na analýze radiokarbonových měření vzorků z Megida. Jeho kritici ovšem poukazují na to, že navrhovaný posun se de facto rovná odhadované chybě měření. Mezi kritiky jsou archeologové jako profesor Yosef Garfinkel a Dr. Wiliam Dever, kteří odhalili důkazy o judské centralizované správě diskutované v článku o králi Davidovi. Podívejme se však do hlavního města Jeruzaléma, zmíněného v bibli vedle Chasóru, Megida a Gezeru, kde v Ófelu byla nalezena další brána izraelského typu.

kresba Jeruzaléma v Šalomounově době
Jeruzalém v Šalomounově době. Nahoře je chrámová hora. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Šalomounovy stavby v Jeruzalémě

V letech 2009–2018 prozkoumala Dr. Eilat Mazarová v Ófelu hradbu, 70 m dlouhou a 6 m vysokou, která dokládá inženýrské schopnosti a ústřední vládu v době svého vzniku. V hradbě byla prozkoumána brána, porovnatelná s branami v Megidu, Beer-Šebě a Ašdódu. Byly nalezeny i skladové prostory, skladovací nádoby s označením „pro krále“ a pečetě. S bránou byla spojena vyčnívající věž o rozloze 24×18 m, která vstupující nutila zahnout do pravého úhlu, a tak chránila samotnou bránu před použitím beranidel a poskytla obráncům vyvýšený prostor. Tato vyčnívající věž, prozkoumaná už Charlesem Warrenem, dnes leží pod rušnou silnicí. Čeká ještě na archeologický průzkum. Bude to však dosud největší stavba z biblické doby odkrytá v Izraeli, která by si v ničem nezadala s krásou bran v Babyloně nebo Ninive. Vedle ní byla později přistavěna v rohu s hradbou další věž, někdy v době krále Uzijáše.

obrázek rekonstrukce Šalomounovy věže
Vyčnívající věž a brána ze Šalomounovy doby. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

V Jeruzalémě byl samozřejmě největším stavebním projektem Šalomounův chrám na návrší Mórija, kde ovšem nelze provádět výzkum. V letech 1868–1870 koumal chrámovou horu Charles Warren a pomocí vykopaných tunelů šachet z Ófelu.

Počítačová vizualizace vysvětlující duchovní symboliku Šalomounova chrámu.

Na své grandiozní stavební projekty, především chrám, potřeboval Šalomoun velké množství bronzu. Podle bible ho získával v sousedním Edómu.

Měděné doly

V posledních letech byly znovu prozkoumány měděné doly v blízkosti Mrtvého moře, nedaleko slavného skalního města Petra. Doly byly objeveny ve 30. letech dvacátého století a datovány do 10. století. Považovaly se za surovinový zdroj na výrobu velkého množství bronzu na Šalomounovy projekty, hlavně chrám. V 70. letech se však mínění odborníků změnilo. Tvrdili, že doly se používaly až o 300 let později, protože zavládlo přesvědčení, že v Izraeli ani Edómu ještě nebyly tak vyspělé společnosti, aby vybudovaly technologicky pokročilé pevnosti a důlní komplexy.

Nyní další vykopávky a nová radiokarbonová analýza ovšem prokázaly, že doly byly v plném provozu nejen za vlády Šalomounovy, ale dokonce už za Davidovy. Archeolog Thomas E. Levy z kalifornské univerzity v San Diegu zkoumal stáří dřevěného uhlí vzniklého při tavicím procesu. Jeho vykopávky potvrdily asi čtyřicetileté období intenzívního provozu a odhalily i fakt, že okolo roku 910 př. Kr. práce v dole byly přerušeny, než byly opět zahájeny v 9. století. Ve vrstvě spojené s přerušením práce našel Levy egyptského skarabea s bohyní Mut. Je zajímavé, že bible vypráví o egyptské invazi faraona Šíšaka do Jeruzaléma po Šalomounově srmti okolo roku 930.

skalní vchod do dolu
Měděný důl v Timně. Zdroj: Zairon, Wikimedia

Podle nálezů v Šalomounových dolech v Timně se zdá, že v nich nepracovali zubožení otroci, životní úroveň dělníků byla překvapivě na výši. Ariel David pro Haaretz uvedl, že „místní dělníci se oblékali do drahých tkanin a těšili se stravě dovážené z daleka“. To odborníky překvapilo, protože dlouho považovali Timnu za špinavou díru; na druhé straně je to úplně v souladu s biblickým líčením Šalomounovy doby jako období blahobytu. Zdá se tedy, že král nemrhal získaným bohatstvím na vlastní pomníky, ale moudře ho část přerozděloval mezi své poddané.

kousek obarvené tkaniny
Kvalitní tkanina obarvená modrým a červeným barvivem, nalezená v Timně. Zdroj: Israel Antiquities Authority.

Spojenectví s Féničany

Na Šalomounových stavebních projektech, jako jeho chrám a palác, se podle bible podíleli féničtí řemeslníci. Féničané byli známí jako špičkoví řemeslníci, obchodníci a mořeplavci. Šalomounův otec David se přátelil s týrským králem Chíramem I. Jak Izrael, tak Féničané prožívali svůj zlatý věk právě za Šalomounovy vlády a z ekonomického hlediska to zní logicky.

Váha zlata, které přivezli Šalomounovi v jednom roce, byla šest set šedesát šest talentů zlata, kromě toho, co přivezli kupci, a zisku od obchodníků a všech králů míšeného lidu a místodržitelů země.

1 Královská 10,14-15

Šalomoun s Chíramem uzavřel dohodu, že mu dodá cedrové dřevo, zkušené kameníky a řemeslníky výměnou za obilí, víno a olivový olej (2 Paralipomenon 2,7-11). Bible uvádí, že společně založili izraelské loďstvo v Esjón-geberu, odkud podniklo plavbu do Ofíru (pravděpodobně východní Afrika, jiní: Indie; 2 Paralipomenon 8,17-18). Nedávné nálezy ve středomoří potvrdily v Šalomounově době fénickou těžbu stříbra ve španělském Rio Tinto a Huelvě (spojované s Taršíšem), dovoz cínu z britského Cornwallu a přítomnost Féničanů na Sardinii. Pokud jde o archeologické důkazy, jméno krále Chírama je doloženo ze sarkofágu v Byblu (Gébalu), který je mimochodem nejstarším nápisem napsaným fénickou abecedou. Je však otázka, byl-li král Byblu a Týru tatáž osoba. S Féničany se však ještě spojuje jeden důležitý kulturní odkaz.

mapa Středozemního moře a Indického oceánu
Fénické obchodní trasy. Zdroj: ArmstrongInstitute.org

Rozmach abecedy v Šalomounově říši?

Nejzajímavější stopu po jeho říši můžeme nalézt v abecedě, kterou požíváme. Jak víme ze školy, pochází abeceda od Féničanů, kteří předali Řekům. Abecední písma, která z ní vznikla, používá 70 % lidí na celém světě. Podle současných poznatků k tomu mělo dojít možná už okolo 1100 př. Kr. O Féničanech toho věda zná celkem málo, a to ironií osudu právě kvůli nedostatku fénických písemných pramenů. Vlastně nejstarší písemné prameny o nich máme z bible. Čí to tedy byla abeceda?

nápis paleohebrejskými písmeny
Zkuste schválně vyluštit tento paleo-hebrejskou abecedou napsaný český text. (Řešení najdete dole.)

Mezi kenaanskou, fénickou a hebrejskou abecedou byl začátkem prvního tisíciletí tak malý rozdíl, že je těžké je od sebe rozlišit. Jak určit která abeceda se stala základem té naší? Podle Dr. Larryho Milnera jsou indicie (používání zdvojených hlásek h, w, y pro samohlásky), že to byla jmenovitě hebrejská abeceda, kterou Řekové převzali. Koneckonců archeologický průzkum Tel Danu na severu Izraele z doby železné svědčí o silném egejském vlivu na kulturu kmene Dan. Jihozápadní sousedi Izraele Pelištejci (Filištíni) pocházeli z Kréty, jak tvrdí bible. Jejich nejstarší nápisy z 10. století jsou napsány hebrejsko-fénickou abecedou.

tabulka vývoje abecedy
Vývoj abecedy. Zdroj: Matt Baker, UsefulCharts.com

(Pokud chcete znát řešení k ukázce textu v paleo-hebrejské abecedě, stojí tam: Kde se vzala abeceda.)

Trvalý odkaz

V období okolo roku 1000, které bylo zásadní pro rozšíření abecedy, existovala izraelská říše a trvala celkem asi sto let. Zdá se, že po sobě zanechala významnou stopu v podobě své kultury. Došlo k standardizaci hebrejsko-fénické abecedy a vzniklo mnoho literárních památek. Bible svědčí o velmi rozšířené gramotnosti v Izraeli, a nedávné výzkumy ji potvrzují. Davidovi jsou připisovány žalmy, Šalomounovi tři biblické knihy a 3000 přísloví. Znalost abecedy se mezi sousedy Izraele šířila všemi směry: mezi Aramejci na severovýchodě, Moábci, Amónci na východě (národy, které s Féničany nesousedily), dále mezi Pelištejci a Féničany na středomořském pobřeží a mezi Araby směrem na jih až do Etiopie. Jak uvádí Christopher Eames, fakt, že se v britských koloniích ujala angličtina, avšak v nizozemských koloniích se holandština neujala, dokazuje, že k šíření kulturního vlivu nestačí jen obchod, ale je potřeba impérium. Analogicky pro rozšíření abecedy je tedy logičtějším zdrojem Šalomounovo království se svou administrativou a literární tradicí, než féničtí obchodníci. Zdá se, že rozšíření abecedy je významným plodem Šalomounova království, který přetrval do dneška.

kámen s jihoarabským písmem
Starobylé jihoarabské písmo v Jemenském národním muzeu. Zdroj: Public domain

Šalomounova moudrost byla větší nežli moudrost všech synů východu, nad všechnu moudrost Egypta… A přicházeli ze všech národů, aby poslouchali Šalomounovu moudrost, od všech králů země, kteří uslyšeli o jeho moudrosti.

1 Královská 5,11 a 14

Více o vzniku hebrejsko-fénické abecedy najdete v článku o Mojžíšově autorství Pentateuchu. Spojení protosinajského písma s hebrejštinou zkoumá článek o Ébalském nápisu.

Král David: náčelník, nebo monarcha?
Znal Mojžíš abecedu?
Ébalský nápis obsahuje Boží jména!

Zdroje

Přečteno 279-krát