Kdo se chytí v sociální síti?

Sociální média používá je soukromě i pracovně více než 5 miliard lidí na světě. Každý uživatel si také zaslouží vědět, jak fungují algoritmy, které mu nabízejí jejich obsah. Platí o nich totiž, že jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Proto se špičkoví odborníci angažují v neziskovkách a šíří základní povědomí o tom, jak jsou tyto algoritmy naprogramovány. Jednou z nejvýznamnějších je Center for Humane Technology (Středisko pro humánní techniku), jehož osvětový dokument The Social Dilemma (Sociální dilema) natočený pro Netflix zhlédlo již více než 100 milionů diváků.

Sledování uživatelů

Vyhledávače, jako Google či Seznam, a sociální sítě jako Facebook, Instagram, X (dříve Twitter), nebo i YouTube a Netflixpoužívají algoritmy umělé inteligence (neuronové sítě), které zkoumají preference uživatelů. Profil neboli avatar každého uživatele (v některých případech i potenciálního) obsahuje datovou stopu ve formě cookies – jako údaje, kolik času kde strávil na internetu, na co klikl a podobně. Nabízejí další obsah a zkoumají, jak uživatel zareaguje: co ho zaujme a co nechá bez povšimnutí. Tím se učí rozumět jeho názorům, náladám a zlozvykům, aby je mohly v budoucnu použít k přesněji cílenému obsahu a ovlivňovat jeho chování.

Produkt, který je nabízen

Všechny tyto služby jsou nabízeny zdarma a může se zdát, že za těmito korporacemi stojí filantropové, kteří chtějí sloužit lidstvu. Google i sociální sítě sice přinesli mnoho dobrého, ale jaký je vlastně jejich podnikatelský záměr? Z velkých dat, které se takto shromažďují, tito počítačoví giganti akumulují tak nesmírné bohatství, že si mohou dovolit budovat vlastní atomové elektrárny k pokrytí svých energetických nároků. Daniel Hövermann na tuto zásadní otázku odpovídá lakonicky: „Pokud za produkt neplatíte, pak jste produktem vy.“

Algoritmy umělé inteligence, které se cvičí v tom, co se uživateli líbí a nelíbí, ho totiž tak dokonale zmapují, že dokážou předpovídat jeho reakce na daný obsah. Tím mohou na něho velmi efektivně (a za tučnou provizi) cílit reklamu, ale nejen to. Facebookový profil slouží např. zaměstnavatelům či politickým stranám ke kádrování lidí, protože odráží jejich politickou příslušnost, náboženské cítění, vyhraněné názory i sexuální identitu.

Ještě nikdy nebyl k dispozici tak mocný nástroj na manipulaci veřejným míněním, jako je Facebook.

profesorka Shoshana Zuboffová

„Facebook zjistil, že dokáže ovlivnit chování lidí v skutečném světě, aniž by si toho vůbec všimli,“ říká emeritní harvardská profesorka Shoshana Zuboffova. Jsou zdokumentovány případy, kdy Facebook ovlivnil volby v USA, nebo v Myanmaru podnítil násilí vůči marginalizovaným Rohingům. Tyto příklady dokumentují, že sociální sítě a vyhledávače jako Google mají reálný dopad na miliony lidí, aniž by si to přitom uvědomovali. Jsou zneužívány úzkými zájmovými skupinami, jako jsou politici, oligarchové a lobby. Americký novinář Rod Dreher v knize Neži v lži uvádí případy, kdy korporace vnucovali touto cestou společnosti morálku woke ideologií.

Králičí nory a závislost

Aby algoritmus prodal co nejvíce cílené reklamy, snaží se uživatele zdržet na své stránce co nejdéle. Nehraje při tom vždy čistou hru, může uživatele i nenápadně manipulovat, což je kořenem řady společenských problémů spojených se sociálními sítěmi.

Existují pouze dvě odvětví, která nazývají zákazníky „uživateli“: drogy a software.

Edward Tufte

Například lajky působí na nervovou soustavu člověka prostřednictvím dopaminu jako malá odměna. Při trávení několika hodin denně na sociálních sítích hrozí vznik závislosti. Tim Kendall vysvětluje, proč je tak těžké – zejména pro adolescenty – se této závislosti vzepřít: „To, co si neuvědomují, je, že firmy jako Google a Facebook zaměstnávají celé týmy inženýrů, jejichž pracovní náplní je zneužít vaši psychiku proti vám.“

Dochází také k efektu FOMO (Fear of Missing Out) – strachu, že člověku něco ujde. Když se snaží být stále v obraze, vyrušují stále jeho pozornost notifikace a oznámení a nedokáže se soustředit nebo třeba vyspat.

Jiným patologickým jevem jsou tzv. králičí nory, které algoritmy neváhají využít, aby si uživatele udržely co nejdéle. Pojem králičí nora je vypůjčený z knihy Lewise Carrolla Alenky v říši divů a vystihuje proces, kdy uživatel sleduje linky hlouběji a hlouběji k novým informacím, přičemž ztrácí přehled o tom, co původně hledal. Sociální média tvoří sítě, v níž jsou oběti izolovány od svého nejbližšího okolí i normálních sociálních vztahů, a tak se stávají zranitelnějšími.

Manipulace veřejností

Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních žádostí budou shromažďovat učitele, aby jim říkali, co je jim příjemné; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím.

2. Timoteovi 4,3–4 (bible)

Algoritmy zneužívají náš podvědomý sklon obklopovat se lidmi se stejnými názory a chytají uživatele s vyhraněnými názory do sociálních bublin stejně smýšlejících, aby se navzájem ve svých názorech utvrzovali a radikalizovali. Proto se na sociálních sítích výborně daří i hoaxům a konspiracím. Každý má nárok na soukromý svět a tyto světy se v realitě neprotínají. Přestává smysl zvát lidi s opačným názorem do veřejných debat, protože dnes už nemá člověk nárok jen na vlastní názor, ale i na vlastní fakta! Zastánce ploché Země nepřesvědčil v televizi ani československý kosmonaut Vladimír Remek. Dochází k polarizaci společnosti. Názorová izolace hrozí rozleptat společnost jako kyselina.

Falešná zpráva se šíří šestkrát rychleji než pravdivá; jsme bombardováni klevety.

Tim Kendall, ředitel vývoje aplikace Moment

V důsledku tohoto trendu se polarizuje společnost. Například američtí voliči Demokratů a Republikánů spolu v podstatě spolu nemluví, ani se nestýkají, natož aby si vyměňovali názory. Jedni druhé osočují jako tupce a nevzdělance, sledují odlišná média, netvoří mezi sebou přátelství, ani neuzavírají sňatky. Tam, kde se lidé opačných názorů navzájem ostouzejí a urážejí, je dohoda velmi těžká. Urychlující se rozklad demokracie, neúctu a nedůvěru k institucím a zpochybnění základních pilířů společnosti lze připsat vlivu sociálních médií.

Újmy způsobené mládeži

Vychováváme a formujeme celou novou generaci k tomu, že když se cítíme nepříjemně, osaměle, nejistě nebo máme strach, je tu pro nás digitální dudlík, jenž však poněkud oslabuje naši vlastní schopnost se s tím vypořádat.

Tristan Harris, spoluzakladatel Center for Humane Technology

Odborníci jako psycholog Jonathan Haidt varují před devastačním vlivem sociálních sítí na adolescenty. Alarmující statistiky dokazují, že v důsledku rozšíření smartfonů od roku 2013, a potažmo sociálních médií, se prudce zvýšil výskyt psychických poruch a sebevražd dospívajících dívek. Haidt ve své knize Úzkostlivá generace (The Anxious Generation) dovozuje, že chytré telefony výrazně mění nejen náš životní styl, naše prožívání a naše vztahy, ale i náš způsob myšlení. Porovnávání se s dokonalými fotkami a zážitky spolu s kyberšikanou mají zhoubný dopad na právě se formující sebehodnotu mladých lidí a narušit jejich psychické dozrávání. Proto Haidt a další odborníci doporučují stanovit minimální věkovou hranici uživatelů sociálních médií na 16 let. Dále navrhují školám druhého stupně, aby přijaly opatření proti používání smartfonů při vyučování, vynutili jejich uložení v zamykacích skříňkách, a tak omezili tlak vrstevníků na užívání sociálních sítí a internetu všeobecně.

Jsme odměňováni palcem nahoru a zaměňujeme to s vlastní hodnotou, a zaměňujeme to s pravdou.

Chamath Palihapitiya, ředitel Social Capital

Co s tím?

„Vytvořili jsme svět, ve kterém se on-line spojení stalo prvořadým, zejména pro mladší generace. A přitom něm platí, že kdykoli se dva lidé spojí, pak jediný způsob financování tohoto spojení je prostřednictvím záludné třetí strany, která platí za to, aby těmito dvěma lidmi manipulovala. Vytvořili jsme tedy celou globální generaci, která vyrůstá kontextu, kde je pravým významem komunikace a samotným významem kultury manipulace,“ říká v dokumentu Sociální dilema Jaron Lainer, informatik a průkopník virtuální reality. Zdá se, že vyrůstají generace lidí, kteří budou mít nesprávně nastaveny hodnoty. Zvrátit tento trend bude velice těžké. Avšak hlasy odborníků bijících na poplach nacházejí odezvu.

Díky stále silnějšímu hlasu, který upozorňuje na temné stránky sociálních médií, začly některé vlády pracovat na odpovídající legislativě. Australská vláda nedávno uzákonila opatření navrhované dr. Haidtem a stanovila dolní věkovou hranici uživatelů sociálních médií 16 let. V mnoha zemích byl uzákoněn zákaz používat ve škole mobily. Na Slovensku to platí plošně pro žáky 2. stupně, v Česku je rozhodnutí v kompetenci ředitelů škol.

Doufejme, že pro lidstvo ještě není pozdě se ze svých chyb poučit. Sociální sítě totiž byly jen první vlnou masového nasazení umělé inteligence. Další budou chatboty a jiná kreativní AI, jako např. ChatGPT nebo Dal-e. Stejní odborníci už předem varují, že je třeba připravit legislativu, která bude chránit práva a soukromí lidí. Ale to je námět na další článek.

Zdroje

• dokument The Social Dilemma, Netflix 2020
• Rod Dreher: Neži v lži – príručka pre kresťanských disidentov, Postoj Media 2021
• Dan Drápal: Chytré telefony – požehnání, nebo kletba?, osobní stránky 29.8.2024

Přečteno 12-krát