Vanutí v domě islámu

recenze knihy A Wind in the House of Islam, David Garrison, WIGTake Resources 2014, 313 stran

Nový fenomén v islámských zemích

Kniha Davida Garrisona představuje fenomenologickou studii hnutí ke Kristu v muslimském světě. Dar al-Islám, Dům islámu, je pro přehlednost rozdělen do devíti místností podle geografické a historické příbuznosti. Do každé z nich nás nejdřív autor uvádí do historicko-politického kontextu, než přejde k úryvkům rozhovorů, které vedl se zástupci těchto hnutí, aby ilustroval povahu dění v této oblasti.

Úvodní část knihy je věnována přehledu historie vztahů křesťanského a islámského světa. Ukazuje na neúspěšnost snahy křesťanů přivést muslimy k víře v Krista. Muslimové byli v získávání konvertitů z řad křesťanů mnohokrát úspěšní. Například v obdobích křižáckých válek právě docházelo k obracení místních křesťanů k islámu. Teprve v posledních třech desetiletích se trend konverzí změnil. Vůbec první taková dobrovolná hnutí se vyskytla v 19. století v Indonézii a v Etiopii. Koncem 20. století už bylo takových hnutí 13. Proto je překvapivé, že do roku 2012 přibylo dalších 69 takových hnutí od Sahary až po jihovýchodní Asii. I když celkový počet těchto věřících mezi 2 až 7 miliony je jen kapkou v oceánu 1,6 miliardy muslimů, není tento nový trend zanedbatelný.

Devět místností v domě islámu. Zdroj: windinthehouse.org

Jak probíhal sběr informací?

Pro účely výzkumu si Garrison stanovil, že hnutí musí zahrnovat aspoň 1000 pokřtěných věřících a nebo nejméně 100 nových sborů. Se svými spolupracovníky nasbíral za dva a půl roku odpovědi na připravený dotazník od více než tisíce respondentů, kteří představují 45 hnutí v 33 národnostních skupinách ve 14 zemích. Samozřejmě musel zvážit bezpečností rizika takového výzkumu, proto většina respondentů zůstává v anonymitě. Změněny jsou i některé okolnosti vyprávění, aby byla chráněna jejich identita. I přesto se dozvídáme, že v průběhu přípravy knihy někteří z nich byli vyzrazeni nebo vypátráni tajnou policií a museli opustit svou rodnou zem; jedna z vedoucích byla nucena se provdat za tradičního muslima a přerušila kontakt s hnutím, takže není jasné, jestli je vpořádku.

Díky autentickým rozhovorům (se změněnými jmény) je kniha velmi čtivá a dotýká se čtenáře osobně. Vtahuje ho do každodenní víry těchto muslimů, kteří uvěřili v Ísu al-Masíh. Dovídáme se, co je přivedlo k zájmu o Ježíše a čtení Indžilu (Nového zákona). Je zajímavé, že často prvním krokem k evangelizaci je i zjištění, že samotný Korán přiřazuje Ísovi al-Masíh atributy, kterými převyšuje Mohameda. Spolu se zázraky a tragickými důsledky působení radikálních islamistů na jejich vlastní komunitu je to faktor, který mnohé otevírá je Ježíšovu učení.

Krátké interview s autorem knihy.

Jak žijí obrácení muslimové

Zjišťujeme, jak funguje (většinou tajné) hnutí církve a jak získává nové obrácené. Kniha používá škálu C, kterou představil misionář pod pseudonymem John Travis. Ta popisuje v šesti stupních různé způsoby, jak se věřící z muslimského prostředí vyrovnávají s vůči konvertitům nepřátelsky naladěným až agresivním okolím:

  • C1 – věřící se scházejí v cizorodé církvi, většinou vedené v cizím jazyce misionářem
  • C2 – věřící se scházejí v cizorodé církvi vedené v domorodém jazyce
  • C3 – věřící v kulturně příbuzných církvích a rozejdou se se svou islámskou minulostí
  • C4 – věřící v prostředí s islámskými prvky místní kultury, které Bibli neodporují (např. modlitba tváří k zemi), ale které jsou reinterpretovány na jejím základě. Mohou si říkat jinak než křesťané.
  • C5 – věřící v Ježíše jako Pána a Spasitele, kteří tvoří sourodé společenství, ale kulturně i oficiálně zůstávají muslimy.
  • C6 – tajní věřící.

Na konci vždy zaznějí otázky, které vyjasňují současný pohled respondentů na Mohameda a jeho učení. Na ty většina respondentů odpovídá – z pochopitelných důvodů – zdrženlivě, ale jasně vyjadřují to, že naději vkládají do Ježíše. Každá kapitola končí otázkami k zamyšlení nebo diskuzi ve skupinách.

Zajímavá zjištění

V poslední části autor shrnuje a hodnotí svoje zjištění. Uvádí mosty ke Kristu a překážky na cestě k němu. Potom zve čtenáře, aby na dění v Domě islámu reagoval – ať už navazováním vztahů s muslimskými sousedy, a nebo zapojením se do modliteb. Modlitby za svět islámu v době Ramadánu (viz další zdroje dole), které už probíhají skoro 30 let, se časově překrývají s exponenciálním růstem počtu hnutí ke Kristu. Knihu doplňuje 50 stran poznámek a odkazů.

Uvedené rozhovory s jednotlivými zástupci různých hnutí jsou velmi zajímavé a pestré. Berberům na Sahaře je blízký obraz Ježíše jako pastýře – mnozí ho mají na stěně ve svém obydlí. V arabském světě díky satelitní televizi sleduje až 60 milionů muslimů denně křesťanské pořady al-Haját, které vysílá koptský kněz Abuna Botros Zakaria. Naproti tomu v západní Africe musejí nově obrácení muslimové čelit důsledkům zneužití Kristova jména lidmi, kteří se formálně považují za křesťany. Ve střední Asii jsou obrácení muslimové svým způsobem vděčni Stalinovi, že za války do této oblasti přesunul Němce žijící v celém Sovětském svazu – z nichž mnozí byli protestanté a svým každodenním životem byli světlem a solí mezi turkmenskými muslimy – a Korejce, kteří v 90. letech posloužili jako kulturní most korejským misionářům. Dozvídáme se o masivním hnutí podzemní církve v Íránu, které vzniklo od konce Islámské revoluce díky svědectví a mučednictví arménských křesťanů. Společenství, kde se tito věřící scházejí, se nazývají džamaat. V horách západní části jižní Asie se vyskytují kmeny, které žijí podle Ježíšova učení a podle něho zacházejí i s nepřátelsky naladěnými ozbrojenými sousedy, čímž je získávají. V Bangladéši byla v roce 2000 vydána Bible v jazyce bengálských muslimů. Vznikla tam medresa, škola, kde se imámové učí, jak používat Korán, aby získali nové věřící v Ísu al-Masíh, a Indžil, aby z nich vychovali učedníky.

Knihu Davida Garrisona považuji za poctvivý výzkum a byla mi velkým povzbuzením se dál modlit za islámské země a jejich obyvatele. Věřím, že může povzbudit každého, kdo si ohledně islámu klade otázky. A dokonce – to je cíl, který si klade autor – povzbudit i věřící z řad muslimů, kterým se dostane do rukou. Na závěr bych rád zmínil stránku https://windinthehouse.org/, kde najdete více informací o knize a rozhovor s jejím autorem.

Další zdroje

Krátké filmy vyprávějící osobní příběhy pěti muslimů, kteří se každý jiným způsobem setkali s Mesiášem a stali se křesťany najdete na http://morethandreams.org/. Filmy jsou v původních jazycích s anglickými titulky.

Modlitby za svět islámu po dobu 30 dní, v čase jejich posvátného měsíce ramadánu.
Více informací i brožuru s modlitebními tématy ke stažení najdete ZDE. Iniciativa 30 dní modliteb za svět islámu je nově dostupná také v aplikaci pro mobil (Prayer Reach). V aplikaci si nastavíte češtinu.

Přečteno 144-krát