Mniši v klášterech: průkopníci technologie?

Technický pokrok, který dal Západu převahu nad zbytkem světa, začal paradoxně v „temných dobách“ středověku. Přitom ani v jiných kulturách nebyla nouze o vynálezy. Proč se technologii dařilo na křesťanském Západě, a ne v buddhistické Číně? Polyhistor Višal Mangalvádí o tom uvažuje ve své knize o vlivu bible na západní civilizaci The Book That Made Your World (Kniha, která vytvořila váš svět).

Proč techniku rozvíjeli mniši křesťanští, a ne buddhističtí?

Pro zaostalé země je typické, že ženy a děti nosí na hlavě nádoby s vodou, zatímco fyzicky zdatnější muži se věnují kratochvílím, jako je kouření dýmky a hra v karty. Jestliže platí anglické přísloví „nutnost je matka pokroku“, proč se většina kultur nesnaží vynalézt technické řešení? Pumpovat vodu může síla vody nebo větru. Navíc nedostatek vody přináší s sebou špatnou hygienu a choroby. Ve většině kultur problém s pitnou vodou vyřešili tím, že k práci přinutili děti, vzali si víc manželek, nebo si koupili otroky. Hinduisté dokonce přesvědčili celou kastu, že její spása spočívá v přijetí své dharmy údělu být nosiči vody.

Višal Mangalvádí vysvětluje, jak bible přispěla k technickému pokroku.

Buddhističní i křesťanští mniši měli stejný problém. Nemohli si vzít ženy, aby jim nosily vodu a mlely obilí. Zásadní rozdíl však byl v tom, že buddhismus přikazuje mnichům žebrat o jídlo, zatímco v bibli stojí psáno: „Kdo nepracuje, ať nejí!“ Pracovat znamenalo podobat se Bohu, který za šest dní stvořil svět a sedmý den si odpočinul. Nicméně bible odlišuje bohulibou práci od pachtění, které je důsledkem prokletí. Benediktínští mniši měli heslo ora et labora, modli se a pracuj. Uvědomili si, že aby nestrávili všechen čas rutinní dřinou a měli čas na modlitbu, nemusejí dělat to, co za ně může vykonat síla větru, vody nebo tažných zvířat.

Až do vynálezu hodin byly nejsložitějším strojem v Evropě varhany. Zatímco římská církev chválila Boha na varhanech, řecká církev zakázala doprovázet duchovní zpěv na hudebních nástrojích – patrně pod vlivem islámu. Tento malý detail charakterizuje diametrálně odlišný pohled na svět, který u jedné kultury vedl k pokroku a u druhé k stagnaci. Jak uvidíme na následujících příkladech, biblický světový názor hrál důležitou roli jako motivace k hledání technických řešení.

Klika a mlýny

modlitební mlýnky
Modlitební mlýnky v Indii. Foto: Yohannvt – vlastní dílo

Zdá se, že vodní mlýn se objevil v 1. století př. n. l. současně na několika místech: v dánském Jutsku, v turecké Anatolii a v Číně. Větrný mlýn zřejmě vynalezli v 6. století v Tibetu, aby otáčel buddhistickými modlitebními mlýnky. Odtamtud se rozšířil do Číny, kde se využíval k pumpování vody a přetahování člunů přes skluzy zdymadel. K mletí obilí se začal využívat v Afghánistánu v 10. století. Nicméně myšlenka použít sílu vody a větru k osvobození člověka od nádenické dřiny se neujala ani v islámském ani v buddhistickém kontextu.

Na Západě tomu bylo jinak. Galský biskup Řehoř z Tours první zaznamenal použití vodního mlýna v 6. století n. l. Pohled na mnichy zaměstnané mletím obilí v žentourech ho trápil natolik, že se zasloužil o znovuobjevení vodního mlýna. Další důležitá zmínka o mlýnech je v životopise sv. Benedikta z Clairvaux z roku 1136. Při popisu kláštera kronikář nezmiňuje kostel, zato však děkuje Bohu za stroje, které mohou ulehčit těžkou práci, jako např. automatický prosévač mouky ve mlýně. Uvádí dlouhý seznam prací, které přenechali mniši síle vody.

vodní mlýn
Římský vodní mlýn. Zdroj: Wikimedia Commons

Mlýny se staly výkonným pohonem díky vynálezu kliky. Spojením rotačních a přímočarého pohybu umožnila klika strojům nahradit lidskou ruku. Začala se patrně používat v ručních žernovech a mlýncích. Starověcí Řekové a Římané neměli o klice ani ponětí. Od 8. století při domácích pracích nahrazovat ženy a otroky stroje na mechanický pohon.

Trakař a setrvačník

trakař
Trakař. Zdroj: Openclipart

Je docela možné, že trakař je čínský vynález. Proč v sousední muslimské Indii nenašla uplatnění myšlenka, že lze ušetřit polovinu pracovní síly tím, že před nosiče umístíme kolo s rukojetěmi? Do západní Evropy pronikla tato novinka až v 13. století. Stala se hitem, a od té doby nahrazuje kolo lidskou dřinu všude, kde je to možné – ovšem mimo kultur, kde platí, že ne všichni lidé jsou hodni stejné důstojnosti.

Zatímco trakař ušetří jednoho nádeníka, setrvačník znásobí účinek jeho práce. Dokáže akumulovat kinetickou energii: například na jedno šlápnutí pedálu se kolo mnohokrát otočí. Tento geniální vynález poprvé najdeme v knize De diversis artibus (Různých umění), kterou v roce 1122–23 napsal technicky zaměřený benediktínský mnich Theofilus. Jedná se o první pojednání o historii techniky, protože před ním byli všichni řemeslníci nevzdělaní. K jeho sepsání ho motivovala víra. Chtěl, aby řemeslná zručnost zvelebila církev k Boží slávě (srovnej Exodus 36, 1).

Práce na vynálezu je zdlouhavá a námáhavá. Vyžaduje odhodlanost. Theofilovi se vynálezy zdály nejen užitečné, ale i smysluplné. Měly jednak oslavit Boha a zároveň posloužit slabým.

ň a kolový pluh

Když ještě Evropané používali dřevěné rádlo, v Číně už měli železný pluh. Ten však používali nadále i v době, kdy v Evropě už přešli k ocelovému. Zjevně něco evropského ducha inspirovalo v těchto „dobách temna“, kdy antické písemnictví upadlo v zapomnění. Prostý kolový pluh přispěl k ekonomickému růstu Evropy a pomohl ji zachránit před islámskou kolonizací. Muslimové v 8. století dobyli Španělsko, v devátém Sicílii a vyplenili Řím. Ve 13. století dobyli Rusko a v 16. století vedli války v Uhersku a před branami Vídně.

různé pluhy
Různé druhy pluhů. Z knihy (Meyers Konversations-Lexikon, volné dílo.

Nový pluh, vybavený radlicí a odhrnovací deskou, zvyšoval produktivitu orby bohaté, těžké a špatně odvodňované půdy v říčních nivách. Od 8. století umožnil zavést trojpolní hospodaření, které vedlo k střídání plodin a obnově půdy. Trojpolní hospodaření šetřilo práci a produkovalo vyšší výnosy. Ty pak vedly k nahrazení tažných volů dražšími a silnějšími koni.

Koně nepocházejí z Evropy; přesto však to byli evropští rolníci, kdo jejich využití zdokonalili třemi jednoduchými vynálezy: podkovou, chomoutem a tandemovým postrojem. Vyřešili tak dlouhotrvající problémy: Zaprvé, zlomená kopyta koně vyřazovala z práce. Zadruhé, volské jho tlačí zepředu koni hrtan, takže čím víc zabírá, tím víc se dusí. Navíc se koně nedali zapřáhnout za sebe, takže nebyla k dispozici dostatečná zvířecí síla, aby se při tahání těžkých břemen nemuseli používat otroci. Když k těmto třem inovacím ještě přibyly ostruhy, stala se evropská vojska obávanou silou.

koňské spřežení
Koňský zápřah na Aljašce táhne sáně s pytli. Zdroj: PICRYL, Public Domain

Západní Evropa se navzdory svému „období temnoty“ posunula v technologii mnohem dál, než antická civilizace. Nejstarší vyobrazení využití koně v zemědělství se příznačně nachází v katedrále ve francouzském Bayeux.

Mechanické hodiny

Je zajímavé, že klíčové koncepty nutné k sestrojení mechanických hodin pocházejí z knihy Siddhánta Širomaní od indického matematika a astronoma jménem Bháskaráčárjá (neboli Bháskara II.), kterou napsal v roce 1150. Navrhl též věčně fungující stroj – perpetuum mobile a je zřejmě otcem této myšlenky. O jeho díle se diskutovalo mezi muslimskými i mezi křesťanskými učenci, až o sto let později navrhl pařížský biskup Vilém z Auvergne sestrojit hodiny využitím jeho myšlenek v praxi.

hodinový stroj
Schéma pohonu, převodů a kroku kyvadlových hodin. Z knihy Poul la Cour: Tidens naturlære. Volné dílo.

Proč se duchovní tak zajímal o tak světský stroj jako hodiny? David Landes si položil tuto otázku v knize Revolution in Time (Revoluce v čase), a zjistil, že mniši hodiny potřebovali. Jak jsme viděli u cisterciánů z Clairvaux, mniši vynalézali špičkovou technologii, ale hlavním důvodem vstoupit do kláštera bylo, aby se modlili. Chtěli rozvíjet duchovní disciplíny, které jim v kostelech chyběly. K nim patřila společná modlitba sedmkrát denně: první ještě před rozbřeskem, poslední po setmění. Sejít se k modlitbě vyžadovalo sledovat čas.

Mniši měli jak duchovní potřebu měřit čas, aby oddělili čas na práci od času k modlitbě, tak praktickou, aby při výrobě dodávali jedni druhým polotovary, když je potřebují. Učili se božskému řádu dokončit práci včas a odpočinout od ní ve svátek. Biblický pohled na čas je lineární, zatímco v Indii je čas vnímán cyklicky. Indové vesmír nevnímají jako výtvor inteligentního Stvořitele, ale jako iluzi májá. Hinduističtí světci a buddhističní mniši hledají cestu, jak uniknout nekonečnému koloběhu času samsára tím, že v meditaci vyprazdňují svou mysl. Jejich cílem není usnadnit si práci, ale vyhnout se jí úplně.

Brýle

Vynález, který urychlil výrobu a opravu hodin a přispěl k rozvoji strojírenství, jsou brýle. Byly vynalezeny v okolí Pisy nebo Luccy koncem 13. století. Tak jako u hodin byli hlavními patrony brýlí mniši, kteří je potřebovali při studiu bible. Poprvé se o nich dočteme v kázání dominikána Giordana z Pisy, které pronesl ve Florencii roku 1306. Kázání se nejen zmiňuje o brýlích, ale i o vzniku pojmu „vynález“ jako takového. Brýle prakticky zdvojnásobili produktivní život západních vzdělanců a řemeslníků. Byli tak schopni strávit svůj zralý věk pročítáním a upravováním textů, čímž došlo ke zrodu renesance.

brýle
Středověké brýle. Zdroj: Vecteezy

Čím se západní kultura vymykala zbytku světa?

Aldous Huxley, vzdálený obdivovatel Mahátmy Gándhího a jeden ze zakladatelů environmentalismu, tvrdil, že na Západě vznikla technologie proto, že podle bible Bůh lidem svěřil vládu nad světem. Huxley obvinil křesťanský Západ ze znečisťování životního prostředí a plýtvání zdroji. Avšak v zaostalých zemích je znečistění zpravidla horší, stejně jako hygienické podmínky. Na Huxleyho zdůvodnění technického pokroku navázali historici profesor Lynn White ml. a Ernst Benz.

Historik Ernst Benz v roce 1964 zveřejnil esej Fundamenti Christiani della Tecnica Occidentale. V ní prokázal, že křesťanská víra poskytla zdůvodnění a motivaci k rozvoji technologie. Benz v Japonsku studoval buddhismus a setkal se s antitechnickými aspekty Zenu. Položil si otázku, zda mělo na technický pokrok Západu nějaký vliv křesťanství. A dospěl k závěru, že židovsko-křesťanský světový názor stál u zrodu techniky ze čtyř důvodů:

  1. Bible zdůrazňuje inteligentní uspořádání světa stvořeného Bohem, který je zručným řemeslníkem.
  2. Lidé mají podíl na božském díle a sami mají rozvíjet svou zručnost.
  3. Podle bible má člověk mandát využívat hmotný svět k morálně správným cílům.
  4. Bible vyzývá věřící, aby moudře využili svěřený čas.

Krásným příkladem Boží řemeslné práce jsou technická řešení v živých organismech, které zpopularizoval molekulární biolog Michael Behe. Inspirovaly inženýry k vzniku oboru biomimetiky. Podívejte se sami:

Technika měla před vědou náskok

Fakt, že „polidšťující“ technologii můžeme připsat vlivu bible poněkud zamlžuje populární výrok, že „technika je aplikovaná věda“. Technika si ovšem před vědou udržovala náskok až do 17. století. Renesanční návrat k antice zpomalil technický pokrok, protože se do 18. století na univerzitách učily humanitní předměty a přírodní vědy, nikoli však technika. Podle tvrzení historika Jacquese Barzuna se věda a technika poprvé spojily až roku 1890, když chemik sir Alfred Mond přesvědčil skupinu podnikatelů, aby ocenili myšlenku výzkumu a vývoje. Teprve tehdy začal průmysl najímat vědce, aby navrhli procesy, které pak inženýři zrealizují v strojních zařízeních. Avšak v německy mluvící oblasti existovaly technické univerzity už od 70. let.

Otroctví nezrušili osvícenci

I když je v módě to popírat, protiotrokářské doktríny se v křesťanské teologii začaly objevovat krátce po rozpadu Říma a doprovázelo je postupné vymizení otroctví ve všech částech křesťanské Evropy až na okrajové oblasti.

Rodney Stark
otrocká práce
Burlaci na Volze. Autor: Ilja Jefimovič Repin, Volné dílo,

Na závěr kapitoly o technickém pokroku Mangalvádí konstatuje, že v Asii ani Africe nescházeli schopní lidé. Ale schopnost sama o sobě netvoří osvobozující technický pokrok. Ježíš řekl, že lidé jsou jako ovce, které potřebují dobrého pastýře. Bez dobrých pastýřů zůstane otrokářství normou… Techniku může vyvíjet a používat člověk jakéhokoli vyznání nebo i bez vyznání. Avšak profesor Rodney Stark ukázal ve své práci o otrokářství a jeho zrušení, že to nebyl sekularismus, který osvobodil otroky:

„Prakticky všechny osobnosti osvícenství plně akceptovaly otroctví… Nebyli to filozofové ani sekulární intelektuálové, kdo sestavil morální obžalobu otroctví, nýbrž právě lidé, kterými tak opovrhovali: byli to muži a ženy hluboké křesťanské víry, kdo se stavěli proti otroctví, neboť se jedná o hřích…“

Zdroj

  • Vishal Mangalwadi: The Book That Made Your World: How the Bible Created the Soul of Western Civilization, Thomas Nelson 2011

Přečteno 30-krát