Přínos genetiky

DNA je jako počítačový program, ale mnohem, mnohem pokročilejší než jakýkoliv software, co jsme kdy vytvořili.

Bill Gates

Genetický „software“

Výzkum genetického materiálu umožňuje vědcům pronikat k podstatě života. Zjišťují, jak jsou těla organismů postavena a jak fungují. Například v tomto TED talku popisuje paleontolog Jack Horner, jak by se určitými změnami v genomu kuřete mohl získat tyrannosaurus. Použitím jednoho genu nechat narůst zuby. Blokováním jiného genu zakázat proměnu přední končetiny v křídlo. Horner považuje fakt, že jsou jednotlivé změny od kuřete směrem k dinosaurovi možné, za důkaz evoluce.

Kdybychom Hornerův pohled aplikovali na informatiku, můžeme využití vlastností jednotlivých genů přirovnat k aktualizaci softwaru a změnu kuřete na dinosaura k upgradu operačního systému. Horner mi připadá jako uživatel, kterému stačí mít vhodné aplikace. Ale že by si uživatel mohl upgradovat operační systém sám? To asi ne. A že by existoval program, který sám naprogramuje svůj upgrade? Stroj nové informace nevytváří, jen informace zpracovává. Ne nadarmo na upgradu systému pracují týmy vývojářů. Analogicky kód ve zmíněných genech bylo potřeba napsat. Je-li práce vývojářů Microsoftu nezbytná, oč víc to platí o genetickém kódu!

Je to jako propastný rozdíl mezi surovinami papíru a tiskařské černi na jedné straně, a svázaným hotovým výtiskem knihy na straně druhé. Výchozí suroviny papír a čerň se samy neorganizují do jazykových struktur. Matematik Amir Aczel píše: „Poté, co jsme zjistili, jak DNA ukládá a spravuje obrovské množství informací … a používá tyto informace k řízení života, stojíme před velkou otázkou: Co vytvořilo DNA?… Mohla to být právě síla, myšlení a vůle nejvyšší bytosti, která vytvořila tuto samoreplikující základnu veškerého života?“

„Neřízené přírodní procesy negenerují informace jazykového typu nalézající se v RNA a DNA… A přece se tvrdí, že takové procesy nejenže vytvořili informaci, ale vytvořili i tvora, který ji dokáže vytvářet. Nemožné! Vědecké úvahy teorie informace ukazují úplně opačným směrem, přímo ke speciálnímu inteligentnímu tvořivému činu, jako k jedinému hodnověrnému řešení původu biologické informace života,“ píše profesor John Lennox.

Darwin na rozpacích

Počítačová analýza sekvencí DNA umožňuje vědcům porovnávat vzorky tisíců druhů a zjišťovat evoluční vzdálenost mezi nimi. V současné době je sekvencovač DNA dostupný širší veřejnosti, např. školám. V roce 2018 publikovali Mark Stoeckle a David Thaler výsledky megaprojektu Sweeping Gene Survey, který porovnával malé vzorky mitochondriální DNA z pěti milionů jedinců ze 100 000 živočišných druhů včetně člověka, sebrané na celém světě.

Nejpřekvapivějším výsledkem této studie je zjištění, že z genetického hlediska je 9 z 10 druhů stejně starých jako člověk, podle odhadů nějakých 100 000 až 200 000 let. Použitá sekvence genů COI dostatečně odlišuje jednotlivé druhy, ale zároveň je možné sekvence porovnávat. Zjištěný výskyt evolučně neutrálních mutací se použil jako časomíra. Zůstává otázka, proč převážná většina druhů povstala přibližně ve stejné době?

Dalším nečekaným výsledkem výzkumu bylo zjištění, že biologické druhy mají jasné genetické hranice, a mezi nimi není téměř nic. „Pokud jsou jednotlivci hvězdami, potom jsou druhy galaxiemi,“ říká Thaler. „Tvoří kompaktní shluky v nedozírnosti prázdného prostoru sekvencí.“ To, že chybějí mezičlánky, zaráželo už samotného Darwina, řekl.

Sirotčí geny

Analýzou sekvencí DNA získávají genetici stále nové geny, které klasifikují, a vytvářejí z nich genetický slovník GenBank. Zkoumají příbuznost mezi geny, jestli se jeden mohl vyvinout z druhého. Překvapivým zjištěním je, že velká převaha genů se nedá spojit s příbuznými geny a jsou unikátní pro jediný druh. Vžil se pro ně termín sirotčí geny, protože nemají genetické předky. Jaký význam to má pro debatu o původu života, přibližuje v anglickém videu Dr. Paul A. Nelson. Důsledkem těchto poznatků je, že neexistuje jeden univerzální společný předek všech organismů a evoluční strom se mění v evoluční les. To je pro neodarwinismus hádankou, na druhé straně to však odpovídá tezím inteligentního plánu. Jak napsal v roce 2002 prominentní evoluční biolog Carl Woese: „Přišel čas, aby biologie překonala Doktrínu společného předka.“

Zdroje

• John C. Lennox: 7 dní, ktoré rozdelujú svet, Postoj Media 2021
• Marlowe Hood: Sweeping gene survey reveals new facets of evolution, Phys.org 28.5.2018
• Paul A. Nelson: Orphan Genes Puzzle, YouTube

Přečteno 362-krát