Lakíšské ostrakon: mléko a med
Ostraka, tedy hliněné střepy, jsou pro archeology cenné mj. proto, že ve starověku sloužily jako poznámkový blok. Mimořádně cenným svědectvím o dobytí Kenaanu Izraelem v 15. století př. Kr. je i lakíšské ostrakon nalezené v roce 2018.
Mléko a med
Tento úlomek lemu misky na mléko je možné docela přesně datovat díky typu keramiky. Jedná se o kyperskou bílou malovanou keramiku II, která se vyskytovala ke konci 15. století – tj. v pozdní době bronzové IB. Nápis na ostraku protosinajským písmem lze přeložit jako služebník nad medem, což je zajímavé proto, že slovo nófet = medová plástev je nepochybně hebrejské. (Vědci se shodují na tom, že protosinajské písmo používali Semité, ale že to byli Izraelci, většina vědců považuje za neprokázané.)
Naleziště v blízkosti prolomené hradby
Archeologický kontext nálezu je dalším zajímavým důkazem. Lakíš byl ve střední době bronzové po Chasóru druhé největší kenaanské město. Ostrakon bylo nalezeno na místě, kde se sbíhají tři kontexty: vrstva spáleniště (z ní byly vzaty vzorky k datování metodou 14C), jiná vrstva a suť překrývající předchozí dvě vrstvy. Ostrakon bylo v přímém kontaktu s vrstvou spáleniště na úrovni vrchní vrstvy kamenné hradební zdi, kde došlo k průlomu, který pravděpodobně umožnil útočníkům vniknout do města a dobýt ho. Město jako takové nebylo vypáleno, jen některé domy – včetně domu, kde bylo nalezeno ostrakon. Datování spáleniště do 15. století odpovídá době izraelského obsazení Zaslíbené země podle biblické chronologie.
Pak Jozue a s ním celý Izrael přešel z Libny do Lakíše, utábořil se u něj a bojoval proti němu. Hospodin vydal Izraeli do ruky i Lakíš. Dobyl jej druhého dne a vybil ho ostřím meče i veškerý život, který v něm byl, zcela tak, jak naložil s Libnou.
Jozue 10,31–32
Význam nálezu
Jdi do země oplývající mlékem a medem.
Exodus 33,3
Tento malý úlomek keramiky tedy svědčí o platnosti biblické chronologie, oproti mezi archeology oblíbené teorii pozdního exodu okolo roku 1200. Navíc spojuje protosinajské písmo, které vzniklo v Egyptě, s ranou hebrejštinou. Vtipné je i to, že tento nález je narážkou na biblické rčení „země oplývající mlékem a medem“.
Zdroje
- Hebrew Inscription from Joshua’s Conquest of Canaan (Patterns of Evidence)
Přečteno 135-krát