Otázka vzniku života zůstává nevyřešena

O původu života jsme se v biologii naučili, že podle Oparinovy teorie abiotické geneze vznikl v  prapolévce výbojem elektřiny. Tím pádem vnímá většina lidí celou otázku jako vědecky vyřešenou. Že je to zcela mylný dojem ilustruje pěkně ve své knize 2084 profesor John Lennox, když uvádí reakci odborníků na román Dana Browna Původ. Než se k němu dostaneme, připomeňme si pokus, který – jak se zpočátku zdálo – tuto teorii potvrdil.

Aminokyseliny v prapolévce

V roce 1953 připravili chemici Stanley Miller a Harold Urey tuto biotickou prapolévku – podmínky, které odpovídaly předpokládanému složení prebiotické atmosféry. Za svůj experiment získali později Nobelovu cenu. Vytvořili ve zkumavce směs chemických látek – jako vodík, metan a amoniak – a vystavili ji elektrickému výboji. Poté, co se směs usadila, nalezli v ní některé aminokyseliny, které slouží jako stavební prvky všech živých organismů. Nějaký čas byl jejich pokus vydáván za vědecké řešení problému vzniku života, ale časem vysvitlo, že řešení nepřinesl – jen několik aminokyselin, které jsou k němu nezbytné. Nicméně vybavení na tento experiment se zachovalo; více než o padesát let později byl zopakován a jeho výsledky publikovány v časopise Science (2008).

Kirschova virtuální realita

Dana Brown na tomto opakování známého pokusu staví svou zápletku. v jeho podání profesor Edmond Kirsch, který je odborníkem na poli umělé inteligence, vytvoří matematický model Millerova-Ureyova experimentu z roku 2008, jenž sleduje vztahy chemických látek na molekulární úrovni. Získá tím data vhodná pro zpracování umělou inteligencí. Provádí svůj pokus ve virtuální realitě – avšak ten se nedaří, dokud do svého modelu nezapracuje entropii. Nakonec je výsledkem úspěšného pokusu dvoušroubovice DNA. Dokáže tak vytvořit život přírodními procesy bez nadpřirozeného zásahu. Brownova postava Kirsche je ateista a říká: „Věk náboženství se chýlí ke konci… a nastává věk vědy.“

Odezva vědecké komunity

Avšak podle Lennoxe staví Brownova kniha celý vědecký experiment z roku 2008 do falešného světla. Co si o takové interpretaci své práce myslí Jeremy England – vědec, který je podepsán pod zmíněným článkem z časopisu Science?

V té knize nenajdeme skutečnou vědu, s kterou bych mohl polemizovat… Jsem vědec, ale studuji také hebrejskou Bibli a žiji podle ní. Pro mě myšlenka, že by fyzika mohla dokázat, že Bůh Abrahamův není stvořitelem ani vládcem světa, odráží zásadní neporozumění – jak vědecké metodě, tak účelu biblického textu.

Jeremy England

England dále uvádí, že není v silách vědy vyvrátit vysvětlující sílu stvořitelské aktivity pro jevy, jež pozorujeme v přírodě. Brownova kniha tedy obrací na hlavu to, co si skutečně myslí o výsledcích své práce sám vědec, aby mohla prosadit filozofický názor autora.

Chemie a život

Život by neměl existovat. Potud sahají poznatky chemie. Na rozdíl od všudypřítomnosti života na zemi jiné planety bez života dávají z chemického hlediska mnohem větší smysl.

James Tour, profesor chemie, nanotechnologie a informatiky

„Navíc tvrzení, že simulace v Kirschově provedení vytvořila virtuální DNA, a tak vyřešila otázku původu života, je čirá sci-fi,“ píše Lennox. Cituje reakci jednoho z předních světových odborníků Jamese Toura, profesora chemie, nanotechnologie a informatiky, podle něhož Brownova tvrzení popírá sama chemie:

Představme si myšlenkový experiment. Předpokládejme, že všechny molekuly, které bychom mohli potřebovat k sestrojení buňky, máme k dispozici v potřebné chemické podobě a čisté stereochemické orientaci. Předpokládejme, že tyto molekuly mohou být odděleny a doručeny do skvěle vybavené laboratoře. Rovněž předpokládejme, že miliony článků tvořích chemickou a biochemickou literaturu máme bezprostředně k dispozici.
Jak bychom jen mohli postavit buňku?
Nestačí mít k dispozici pouze chemické látky. Musejí být určeny vztahy mezi nukleotidy a vším ostatním, a k tomu je nezbytné zakódovat informace. Hlavními nositeli informace v buňce jsou DNA a RNA. Ať už by byl život přijal na začátku jakoukoliv podobu, informace v něm musejí odněkud pocházet. Řetězec nukleotidů sám o sobě nic nekóduje. Předpokládejme, že máme k dispozici jakoukoli myslitelnou sekvenci DNA a RNA.

Dr. James Tour

Všimněme si, že Tour kvůli názornosti velkoryse dopřál Edmondu Kirschovi jeho virtuální DNA, i když to skrývá nesmiřitelný problém okolo původu informace v ní uložené. I tak musí Tour odporovat Kirschovým tvrzením a dospěje k tomuto verdiktu: „My, jako syntetičtí chemici, bychom měli vyslovit očividné. Otázka jak se objevil život na zemi, je záhada. K jejímu řešení jsme se ještě ani nepřiblížili. Doposud předložené návrhy na řešení původu života nedávají vůbec žádný vědecký smysl.“ Dr. Tour kritizuje kolegy, kteří vyvolávají dojem, že syntéza života v uměle navozených podmínkách rané Země je na spadnutí. Průzkum, který cituje, uvádí, že dvě třetiny respondentů (90 % z nich bylo vysokoškolsky vzdělaných) si myslí, že se to vědcům už podařilo!

Stojí přírodní zákony za vznikem života?

Kirschův fiktivní závěr vychází z jeho ateistického smýšlení. Podobně fatální je i jeho falešné přesvědčení, že přírodní zákony samy o sobě mohou dát vzniknout životu. Není to však ojedinělý názor. v podobném smyslu se vyjádřil i fyzik Paul Davies, který připisuje vznik vesmíru zákonitostem matematiky.

Myslet si, že něco mohou vypůsobit zákony samy o sobě, je jako myslet si, že sčítáním můžete vytvořit skutečné peníze.

C. S. Lewis

Podle Lennoxe tkví omyl Daviese a Kirsche, potažmo Browna, v tom, že přírodní zákony – jak se oni falešně domnívají – nám svět nevysvětlují. Přírodní zákony pouze popisují jeho pravidelnost. Dokonce přírodní zákony ani nic nepůsobí, takže nemohou ani nic vytvořit.

Závěr

Závěrem zbývá jen dodat, že argumenty proti samovolnému vzniku života jsou tak přesvědčivé, že přiměly filozofa Antony Flewa k tomu, aby opustil svůj celoživotní ateismus a uznal existenci Boha. Jako důvod svého obrácení uvedl, že biologický výzkum DNA „ukázal svou skoro až neuvěřitelnou kompexností uspořádání, která jsou potřebná k vzniku života, že se na tom musela podílet inteligence.“ Flew ještě dodal, že se celý život řídí sokratovskou zásadou: „Dej se vést důkazy, kamkoli tě povedou.“ Je zcela racionální říci, slovy Francise Collinse, kterými uzavřel projekt výzkumu lidského genomu, že DNA je „Boží jazyk“.

Diskuze o vztahu přírodních zákonů k vzniku světa je také součástí článku o vzniku vesmíru. Pokud jde o podrobnější pohled otázek spojených s chemickou evolucí, tedy vznikem života z neživé hmoty, tomu je věnována recenze knihy C. L. Tana a R. Stadlera Schodiště k životu.

Zdroj

• John Lennox: 2084: Artificial Intelligence and the Future of Humanity, 2020

Přečteno 238-krát