Nehemjáš – budovatel a politik

Téměř sto let po návratu Židů z babylonského exilu ještě stále ležel Jeruzalém v troskách. Byl sice obnoven chrám, ale město s pobořenými hradbami bylo vydáno napospas nájezdům a loupení. Nepřátelé úsilí o obnovu města úspěšně hatili, dokud se do jeho čela nepostavil Nehemjáš.

Králův vyslanec

Nehemjáš byl královským číšníkem na dvoře Artaxerxa I. a rozhodl se pomoci krajanům v Jeruzalémě. Kolem roku 444 př. n. l. svolil Artaxerxes, aby se Nehemjáš jako místodržitel vydal do Jeruzaléma a připojil se k jeho obnově.

Stalo se v měsíci nísanu ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, když bylo víno před ním, že jsem pozvedl víno a podal králi. Nebýval jsem v jeho přítomnosti skleslý. Král mi řekl: Proč vypadáš sklesle? Přece nejsi nemocen! To může být jedině skleslost srdce. Hrozně moc jsem se bál, ale řekl jsem králi: Ať žije král navěky! Jak bych nevypadal sklesle, když město, místo hrobů mých otců, je zcela zpustošené a jeho brány jsou stráveny ohněm. Král mi řekl: O co žádáš? Modlil jsem se k Bohu nebes a řekl jsem králi: Jestliže se to králi líbí a jestliže je ti tvůj otrok milý, pošli mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl. Král mi řekl – královna seděla vedle něj –: Jak dlouho bude trvat tvá cesta a kdy se vrátíš? Když jsem mu udal určitý čas, králi se to líbilo a poslal mě. Nehemjáš 1,1–6

Nehemjáš 1,1–6

Zajímavá je otázka, kdo byla ta královna a proč měla vliv na královo rozhodnutí? Ryan Malone ve svém článku A Nehemiah-Esther Link (Spojitost mezi Nehemjášem a Ester) přináší přesvědčivé argumenty, že nešlo o jednu z králových manželek, ale o královnu matku – což byla Ester:

1. Nehemjáš její přítomnost zmiňuje, protože podle něho byla zásadní.
2. Pokud to byla Ester, dodala její přítomnost Nehemjášovi odvahu.
3. Titul šajgal použitý v pasáži naznačuje blízké pouto s králem, ale vylučuje politický vliv této královny.

Nehemjášovy hradby

Potom jsem jim řekl: Vidíte nouzi, ve které jsme; že Jeruzalém je zcela zpustošený a jeho brány jsou spáleny ohněm. Pojďte, vystavíme hradby Jeruzaléma a nebudeme už v potupě. Oznámil jsem jim, jak nade mnou byla dobrotivá ruka mého Boha a také slova, která mi král řekl. Nato řekli: Povstaňme a stavějme. A jejich ruce se posilnily k dobrému dílu.

Nehemjáš 2,17–18

V roce 2007 dr. Eilat Mazarové měla se svým týmem narychlo provést vykopávky a opravit částečně zřícenou malou věž v Davidově městě. Předpokládalo se, že věž pochází z hasmonejského období (druhé až první století př. n. l.). Namísto prosté opravy však začaly šest týdnů trvající vykopávky, které věž radikálně přehodnotily.

Protože věž nebylo možné bezpečně opravit, byla zcela vykopána. „Pod věží,“ uvedla Dr. Mazarová na konferenci v roce 2007, „jsme našli kosti dvou velkých psů, a pod nimi bohatý soubor keramiky a předmětů z perského období. Žádné pozdější nálezy z tohoto období se pod věží nenašly“. Pohřby psů, jak známo, jsou charakteristickým znakem perského období a spolu s keramikou dokazují, že tato stavba byla postavena kolem roku 450 př. n. l., tedy během Nehemjášova působení v Jeruzalémě.

Dr. Mazarová také objevila hradbu spojenou s věží, která pravděpodobně pocházela ze stejného období. Bylo zřejmé, že tato zeď byla postavena narychlo – stejně jako Nehemjášovy hradby, které opravili za pouhých 52 dní.

Nehemjášův odpůrce Sanbalat

Když Sanbalat, Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané uslyšeli, že zacelení jeruzalémských hradeb postoupilo, že se začaly trhliny uzavírat, hrozně se rozzlobili. Společně se všichni spikli, že vytáhnou bojovat proti Jeruzalému a způsobí v něm zmatek. Nato jsme se modlili ke svému Bohu a postavili jsme proti nim ve dne i v noci stráž na obranu před nimi… Když jsem viděl, že se bojí, vstal jsem a řekl jsem šlechticům, správcům a ostatnímu lidu: Nebojte se jich! Pamatujte na Panovníka velkého a hrozného, a bojujte za své bratry, za své syny a dcery, za své ženy a domy.

Nehemjáš 4,1–3.8

Dalším potvrzením pravdivosti knihy Nehemjáš je papyru s datovaný do doby kolem roku 407 př. n. l. Tento aramejsky psaný dokument, známý jako Elefantinský chrámový papyrus, uvádí dvě biblické postavy z Nehemjášovy doby: velekněze Jóchanana a Sanbalata, Nehemjášova odpůrce.

Elefantina je ostrov na Nilu v Horním Egyptě, kde žila židovská komunita cca od roku 650 př. n. l. Elefantinský chrámový papyrus se týká se zničení elefantinského chrámu Boha JHV. Jde o dopis adresovaný perskému místodržitelovi Judska a veleknězi Jóchananovi, o němž se zmiňuje biblický text Ezdráše i Nehemjáše.

Dopis pak pokračuje: „To vše jsme navíc v dopise naším jménem poslali Delajášovi a Šelemjášovi, synům Sanbalata, místodržitele Samaří.“ Sanbalat Chorónský je vícekrát zmíněn v čele skupiny, jejímž cílem bylo zastavit Nehemjášův projekt. Jméno Sanbalat je spojeno se sumerským měsíčním božstvem Sin a přídomek Chorónský někteří spojují s mezopotámským Cháranem, odkud mohl Sanbalat být do Samaří přestěhován Asyřany.

Když jsem vstoupil do domu Šemajáše, … řekl: Sejděme se v Božím domě, uvnitř chrámu a zavřeme chrámové dveře, protože přijdou, aby tě zabili; v noci přijdou, aby tě zabili. Nato jsem řekl: Cožpak člověk jako já bude utíkat? Cožpak by někdo jako já mohl vstoupit do chrámu, a zůstat naživu? Nevstoupím! Rozpoznal jsem, že ho neposlal Bůh, ale mluvil proroctví proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.

Nehemjáš 6,10–12

Sanbalatův společník Gešem

Když se to doslechl Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, amónský otrok, a Arab Gešem, vysmívali se nám a pohrdali námi. Říkali: Co to má znamenat, co tady provádíte? Bouříte se proti králi?

Nehemjáš 2,19

„Gešem byl ve skutečnosti nejvyšším arabským náčelníkem, který ovládal obchodní trasy ze západní Asie do Egypta,“ píše Kenneth A. Kitchen. „Perští králové s arabskými vládci této oblasti udržovali dobré vztahy od doby, kdy Kambýsés získal jejich pomoc při invazi do Egypta v roce 525 př. n. l. – takže Gešemovo slovo mohlo Nehemjáše na perském dvoře snadno ohrozit.“

Důkazy o Gešemovi byly objeveny na nápisu z roku 410 př. n. l. V roce 1947 objevili archeologové při vykopávkách v Tel-maschútě v Horním Egyptě sbírku stříbrných misek zasvěcených arabské bohyni. Na každé misce byl nápis; nejvýznamnější zní: „To, co Kajnu, syn Gašmu, krále Kédaru, přinesl jako oběť …“ Gašmu je varianta jména Gešem (srovnej Nehemjáš 6,6) a Kédar bylo království v SZ Arábii (srovnej označení „Arab Gešem“).

Jeruzalém – sídlo správy

Na jeruzalémském parkovišti Givati nalezli archeologové Gadot a Shalev z Izraelského památkového úřadu (IAA) dvě vzácné pečeti z perského období. Artefakty z perského období jsou ojedinělým dokladem toho, že ani po strašlivé zkáze rukama Babyloňanů Jeruzalém nepřestal být významné správní centrum.

„Předměty jsme objevili v paláci, který byl pravděpodobně postaven kolem konce 8. století př. n. l.,“ uvedl Prof. Yuval Gadot. „I když si nemůžeme být jisti, kdy byla stavba postavena, víme, že byla zničena v roce 586 př. n. l. a poté znovu postavena a znovu používána.“

Dvojitý otisk pečetidla byl pravděpodobně použit k zapečetění velké nádoby. Je na něm velké křeslo se sedící postavou a před ním sloupy, které v babylonské ikonografii symbolizují božstva Nabúa a Marduka. Druhý nález je velké pečetidlo, které se otlačilo do měkké hlíny. Symboly na něm jsou asi znaky. I toto pečetidlo se zřejmě používalo na pečetění velkých nádob.

„Pozoruhodný je kontext objevu,“ vysvětlil dr. Yiftah Shalev. „Perské období zůstává záhadné, je černou dírou v archeologických záznamech.“ Zdůraznil, že „objev těchto artefaktů v archeologickém kontextu, který lze s vysokou přesností datovat, je velmi vzácný“.

Stalo se, když to uslyšeli všichni naši nepřátelé a když to uviděly všechny pohanské národy okolo nás, že velmi klesli ve svých očích, protože poznali, že tato práce byla vykonána od našeho Boha.

Nehemjáš 6,16

Kameny mluví samy za sebe

Na závěr citát z článku Christophera Eamese o Nehemjášově hradbě: „Rok před objevením hradby popsala dr. Mazarová svůj přístup k archeologii jako novodobý Nehemjáš: „Pracuji s biblí v jedné ruce a s nářadím v druhé a snažím se brát v úvahu všechno.“ Možná je příznačné, že její vykopávky a určení Nehemjášovy hradby trvaly přibližně stejně dlouho, jako Nehemjášovi její vybudování. Navzdory opozici nakonec kameny mluví samy za sebe, jak řekla dr. Mazarová. Sám Nehemjáš by to neřekl lépe.“

Zdroje

• Ryan Malone: A Nehemiah-Esther Link, Let the Stones Speak 7–8/2024, Armstrong Institute of Biblical Archaelogy
• Christopher Eames: Is This Nehemiah’s Wall?, Let the Stones Speak 5–6/2023, Armstrong Institute of Biblical Archaelogy
• Christopher Eames: Nehemiah: A Man and a Momentous Wall, Armstrong Institute of Biblical Archaelogy16.9.2017
• Marianna Bala’a: Sanballat: The Archenemy of Nehemiah, Armstrong Institute of Biblical Archaeology 26.4.2021
• Lora Gilbová: Evidence For Jewish Return to Jerusalem During Ezra Period, Patterns of Evidence 18.10.2024

Přečteno 1-krát