Nápisy z Jeruzaléma svědčí o jeho významu

Mezi archeology se už dlouho diskutuje o významu Jeruzaléma, coby hlavního města Judského království v období Prvního chrámu. Mnozí považují vyprávění bible o jeho vzestupu a slávě v dobách krále Davida a Šalomouna za pozdní fikci. Minimalisté jako Finkelstein a Silberman o něm v knize Objevování Bible napsali, že v 10. století před naším letopočtem Jeruzalém sice existoval, jenže byl jen chudým centrem malého Judského království. O Samaří, hlavním městě Severního Izraele naopak píší v superlativech.

Nalezené stavby

Nicméně od publikace jejich knihy došlo k mnoha pozoruhodným nálezům. Některé byly odhanely při vykopávkách týmu zesnulé dr. Eilat Mazarové – například Davidův palác, Šalomounova opevněná věž aj. Vykopávky, které by prozkoumaly Šalomounův chrám, samozřejmě nepřicházejí v úvahu, protože dnes na jeho místě stojí mešita al-Aksá a Skalní dóm. Ale význam Jeruzaléma nemusíme měřit jen podle jeho rozlehlosti a monumentů. Mnohem lepší měřítko významu hlavního města je jeho administrativní moc.

Infografika s jeruzalémskými nápisy. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Epigrafické důkazy

Pokud jde o nalezené nápisy z období prvního chrámu, nenajdeme v celé Levantě ani jedno město, které by se byť jen přibližovalo Jeruzalému. Christopher Eames prošel všelijaké nápisy, pečetě a pečetidla, papyry a ikony, nashromážděné za roky vykopávek, publikované jednotlivě, aby z nich vytvořil přehledný celek. Celkový souhrn přednesl špičkovým epigrafům na letošní mezinárodní konferenci v Jeruzalémě. V jeho přehledu najdeme nápisy na různém materiálu pro různé účely, od monumentálních a pohřebních nápisů, přes amulety a pečetě, po ostraka a ojediněle i papyry. Pokud bychom připočítali ještě jednoznakové nápisy na závažích a hrnčířské značky, dosahoval by jejich počet tisíců. Podívejme se na některé zajímavé nálezy.

Velké nápisy

Byly nalezeny čtyři monumentální nápisy – mezi nimi známý záznam o stavbě Chizkijášova tunelu, kterým svedl vodu z Gíchonského pramene do Šíloašského rybníka. Tento nápis je vystaven v muzeu v Istanbulu. Dále čtyři nápisy na náhrobcích v Silvánské nekropoli sousedící s Kidrónským údolím. Nejúplnější je tzv. „hrob královského správce“ vystavený v Britském muzeu, který se dává do souvislosti s písařem Šebou zmiňovaným v Izajáši 22.

kámen s nápisem
Nápis z hrobu královského správce. Foto: Mustafaa, Wikimedia Commons

Amulety a buly

Mezi nejpozoruhodnější epigrafické nálezy patří dva malé stříbrné amulety, tzv. svitky Ketef Hinnom. Pocházejí z hrobky ze 7. století př. n. l. a obsahují biblický text Áronova požehnání. Avšak o úřední moci Jeruzaléma nejlépe svědčí pečetidla a jejich otisky. V Městě Davidově, Silvánu a Ófelu se našlo 32 pečetidel s celkem 49 čitelnými jmény, většinou podobných formou egyptským skarabům.

rozvinuté kovové folie
Nápisy Ketef Hinnom. Foto: Liamalpha, Wikimedia Commons

Hliněných pečetí se našlo 162. Mnohé nesou jména známých biblických postav: Chizkijáš, Achaz, Gedaljáš, Izajáš aj. K tomu můžeme připočítat daleko více ikonografických pečetí (místo nápisu obrázek) – Othomar Keel jich uvádí 176. Ikonografické pečeti pocházejí spíše ze staršího období od poloviny 11. do 8. století, epigrafické naopak spíše z 8. – 6. století. Obojí však zapečeťovalo papyrové listiny. Na zadní straně mnoha pečetí je často zřetelný otisk papyru, k němuž byly připevněny. To svědčí o poměrně rozšířené gramotnosti obyvatel Jeruzaléma a o čilé administrativní činnosti od konce 11. do začátku 6. století. (Pro srovnání: druhé největší město Lakíš – rovněž bohaté na epigrafické nálezy – se pyšní 23 pečetěmi.)

úlomky keramiky s pečetí
Nápisy „pro krále“ z držadel nádob. Zdroj: Armstrong Institute of Biblical Archaeology

Nápisy na keramice

Mezi nálezy na keramice patří otisky pečetidla na uchu amfor. Mnohé z nich pocházejí z období Chizkijášovy vlády a nesou označení lmlk (pro krále). Vedle značky bývá uvedeno jméno města, odkud pocházel obsah nádoby. Jsou svědectvím o vybírání naturálií pro judské krále.

Kromě toho se našlo 21 ostrak, tj. popsaných střepů. To je relativně málo, porovnáme-li počty se Samařím (102) a Aradem (přes 200). Garfinkel a Mendel-Geberovich se domnívají, že důvodem je především to, že v Lakíši a Jeruzalémě – soudě podle bohatého výskytu pečetí – psali na drahý papyrus, zatímco v periferních městech se krátké zprávy zapisovaly na dostupnější střepy z keramiky.

střep z okraje nádoby s nápisem
Nápis jihoarabským písmem, který zmiňuje kadidlo. Foto: Duria Tadmor, s laskavým svolením Eilat Mazarové

Kromě ostrak jsou zajímavé nápisy vyryté do jílu před vypálením nebo po něm. Pět z nich je ukázkou rané fáze jihoarabského písma. Jeden z nich, nápis vyrytý na pithos nalezený v Ófelu, pochází už z 10. století. Fakta, že jde o první tak starý nápis v tomto písmu, že byl nalezen tak daleko na severu a vyryt na místě, svědčí pro možnost, že v Jeruzalémě sídlil zástupce z království Šeby. Když dr. Daniel Vanstub nápis identifikoval a zjistil, že obsahuje zmínku o kadidle, vzbudilo to senzaci. (Jistě si vzpomonete na biblický příběh o Královně ze Sáby.)

Když se královna ze Šeby doslechla zprávy o Šalomounovi a že postavil dům pro Hospodinovo jméno, přišla ho vyzkoušet hádankami. 2Přijela do Jeruzaléma s ohromným majetkem — velbloudi nesli balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.

1. Královská 10,1–2
Šalomoun příjímá královnu a její průvod
Návštěva královny ze Sáby. Obraz Sir Edward John Poynter

Závěrem

Kde jinde najdeme srovnatelné množství a rozmanitost nápisů? V Samaří? V Megidu? V Chasóru? Eames netvrdí, že tamní nálezy jsou bezvýznamné, ale to, že Jeruzalém mezi těmito městy vyčnívá. Nikde v Levantě – tedy ani v Severním Izraeli, u Pelištejců, Féničanů, Edómců, Moábců ani Amónovců – neexistuje v období od 10. do 6. století takové kvantum důkazů o administrativní moci daného sídla.

Zdroje

Přečteno 42-krát