Senzace na Sinaji: Našel se podpis Mojžíše?

V nehostinné, sluncem sežehnuté krajině Sinajského poloostrova se tyčí náhorní plošina Serabit el-Chádem. Pro nezúčastněného laika pusté skály, avšak pro archeology, epigrafiky a historiky představuje jedno z nejúžasnějších míst na světě. Právě zde se před tisíciletími spojil svět Egypta s kulturou Semitů a zrodila se první abeceda. Nedávno se místo opět stalo středem pozornosti: objevila se hypotéza, že místní skalní nápisy obsahují podpis biblického Mojžíše.

Kolébka abecedy a tajemství tyrkysového dolu

Abychom pochopili význam současných sporů, musíme se vrátit na počátek 20. století. V letech 1904–1905 prováděl na lokalitě Serabit el-Chádem vykopávky slavný britský archeolog Sir William Flinders Petrie se svou manželkou Hildou. Objevili zde rozsáhlý egyptský chrámový komplex zasvěcený bohyni Hathor, ochránkyni tyrkysu, a početné tyrkysové doly.

Vedle klasických egyptských hieroglyfů však Petrie narazil na něco zcela neobvyklého. Na skalních stěnách dolů a na malých obětních soškách se nacházely hrubě vyryté znaky, které připomínaly zjednodušené hieroglyfy, ale tvořily zcela nový systém. Dnes jsou známé jako proto-sinajské nápisy a pocházejí z období Střední říše, přibližně z let 1800–1850 př. n. l.

Epigrafici zjistili, že tyto nápisy vyryli semitští dělníci, horníci a vojáci, kteří pracovali pro egyptské báňské expedice. Tito lidé neměli čas ani vzdělání na to, aby se učily stovky složitých hieroglyfických symbolů. Vzali proto několik egyptských obrázků a přisoudily jim hláskové hodnoty semitského jazyka. Tak vzniklo první abecední písmo na světě. Každý znak reprezentoval jednu souhlásku. Z tohoto proto-sinajského písma se postupně vyvinulo písmo fénické, hebrejské, řecké, latinské a nakonec i abeceda, kterou je napsán tento článek.

Možná souvislost s příběhem o exodu

Místo a doba vzniku proto-sinajských nápisů již dlouho fascinují badatele hledající historické jádro biblického příběhu o exodu, tedy o odchodu Izraelců z Egypta. Podle knih Genesis a Exodus žili Semité v Egyptě několik staletí, postupně upadli do otroctví a nakonec pod vedením Mojžíše odešli přes Sinajskou poušť do Kenaanu.

Geografické rozšíření proto-sinajského písma přesně kopíruje tuto tradiční trasu: objevuje se v Egyptě, má nejsilnější koncentraci na Sinaji a později proniká do Kenaanu. Texty z těchto dolů navíc obsahují slova spojená s těžkou prací, dohledem, prosbami o vysvobození k Bohu i výzvami k odchodu. Mohly by tedy tyto nápisy být přímým svědectvím o přítomnosti praotců Izraele na Sinaji?

Nový objev Michaela Bar-Rona

V nedávné době se rozhořela nová debata. Nezávislý badatel Michael S. Bar-Ron představil výsledky svého osmiletého výzkumu proto-sinajských nápisů, které shrnul v rozsáhlé studii s názvem Proto-Thesis.

Bar-Ron nepoužíval pouze starší černobílé fotografie, ale pracoval s přesnými digitálními snímky s vysokým rozlišením, 3D skeny ze Semitského muzea Harvardovy univerzity a s pokročilou fotografickou metodou RTI (Reflectance Transformation Imaging), která umožňuje měnit směr světla na počítačovém modelu a zvýraznit i ty nejjemnější erodované rýhy v kameni.

Díky této technologii se Bar-Ron zaměřil na zvětralé skalní panely v lokalitě dolu L a v jeho bezprostředním okolí. Na nápisu označeném jako Sinai 357, který se nachází na skalní stěně naproti vstupu do dolu L, identifikoval dosud přehlížené složené znaky. Podle jeho čtení tvoří těchto pět písmen samostatný popisek, který se čte v rané hebrejštině jako zót m’Moše, což v překladu znamená: „Toto je od Mojžíše.“

To však není vše. Na dalším nápisu s označením Sinai 361 v dolu N identifikoval frázi ne’um Moše, tedy „výrok Mojžíšův“. V okolních nápisech navíc odhalil slovesné tvary jako ni’moš, což lze přeložit jako „pojďme pryč“ nebo „odejdeme“. Bar-Ron dospěl k závěru, že velká část těchto textů pochází od jediného gramotného písaře, který ovládal jak egyptské hieroglyfy, tak ranou formu semitské abecedy a zanechal na skalách své osobní i náboženské vzkazy.

Ohlas ve vědeckých kruzích a potenciální význam

Pokud by se Bar-Ronovy závěry potvrdily, šlo by o jeden z největších archeologických objevů všech dob. Jednalo by se o nejstarší mimobiblický doklad existence Mojžíše, který by předcházel dosud známé prameny o celá staletí.

Nález našel zastánce mezi některými renomovanými odborníky. Egyptolog David Rohl i docent Starého zákona a biblické archeologie na univerzitě v Mohuči Pieter van der Veen Bar-Ronovo čtení podpořili. David Rohl zdůraznil, že na nápisu Sinai 357 tvoří písmena mém a šín samostatnou, oddělenou sekvenci znaků zót m’Moše, která funguje jako jasný popis vlastníka. Na rozdíl od jiného sporného nápisu Sinai 361, kde mohla být písmena mém a šín součástí delšího slova, je zde podle něj interpretace „od Mojžíše“ velmi přesvědčivá. Pieter van der Veen potvrdil, že na nových snímcích tato písmena rovněž jasně vidí.

Skepticismus a akademická shoda

Přesto je většina akademické obce k objevu velmi skeptická a nabádá k extrémní opatrnosti. Většinový vědecký konsenzus považuje tvrzení o Mojžíšově podpisu za zcela neprokázaná.

Známý egyptolog Thomas Schneider z Univerzity Britské Kolumbie označil tyto závěry za zcela nepotvrzené a zavádějící a varoval před svévolnou identifikací zvětralých písmen, která může zkreslit dějiny. Odbornice na stará písma Philippa Steelová upozornila, že samotné tvary znaků na silně erodovaném kameni nemohou spolehlivě určit přesný jazyk ani význam textu.

Skeptici poukazují na několik zásadních problémů: Jednak jde o samotné jméno Mojžíš. V hebrejštině se skládá pouze ze dvou souhlásek (M-Š, tedy mém a šín). V písmu, které nezaznamenává samohlásky, mohou tyto dvě litery tvořit součást mnoha jiných běžných slov, nebo může jít o náhodné shluky písmen. V minulosti již proběhly podobné pokusy, například v roce 2016 tvrdil badatel Douglas Petrovich, že našel Mojžíšovo jméno na nápisu Sinai 361, avšak jeho čtení bylo vědci jako David Falk odmítnuto jako zásadně chybné. Rovněž existuje riziko, že některé jemné čáry, které Bar-Ron na snímcích vidí, nejsou vyryté litery, ale pouhé přírodní erozní rýhy a geologický šum v pískovci.

Je předčasné hovořit o důkazu

Existuje několik důvodů, proč je v tuto chvíli absolutně předčasné považovat nález za potvrzený fakt:

Prvním důvodem je absence akademického recenzního řízení. Bar-Ronova práce o rozsahu 213 stran byla podána k posouzení na Ariel University v Izraeli, ale dosud neprošla standardní oponenturou a nebyla obhájena před nezávislými epigrafiky.

Druhým důvodem je extrémně malý soubor dochovaných textů. Celkový korpus proto-sinajských nápisů tvoří méně než čtyřicet silně poškozených fragmentů. Práce s takto malým vzorkem vždy nese vysoké riziko subjektivní interpretace a psychologického zaujetí, kdy badatel podvědomě vidí v textu to, co v něm chce najít. Sám Bar-Ron otevřeně přiznal svoje rabínské zázemí a možné osobní zaujetí s tím, že v minulosti již některé své předchozí překlady odvolal, když se objevily nové snímky.

Třetím důvodem je jazykový a historický původ samotného jména. Jméno Mojžíš (v egyptštině Mose nebo Msi) je egyptského původu a znamená „zrozen“ nebo „dítě“ (příbuzné se jmény jako Thutmose či Ramesse). V Egyptě i v oblasti Sinaje mohlo žít mnoho různých osob s tímto jménem. Navíc datování nápisů ze Serabit el-Chádem do období kolem roku 1800 př. n. l. neodpovídá tradičnímu datování exodu, který většina badatelů či teologů klade až do 15. nebo 13. století př. n. l.

Nezbytnost další analýzy

Aby mohla být hypotéza brána vážně, bude zapotřebí provest ještě rozsáhlé vědecké ověřování:

V prvé řadě se připravuje nezávislé 3D skenování nápisů pomocí strukturovaného světla, které umožní vytvořit přesné trojrozměrné modely skalního povrchu. Tyto modely pomohou rozlišit, které rýhy byly vytvořeny lidským nástrojem a které vznikly přírodním zvětráváním pískovce.

Dalším krokem má být mikroskopická analýza stop po nástrojích a odběr drobných vzorků horniny z okolí nápisů k ověření přítomnosti pigmentu či patiny. Tyto fyzikální testy však vyžadují oficiální povolení od Nejvyšší rady pro památky Egypta.

V neposlední řadě musí proběhnout otevřená akademická diskuse a podrobné posouzení celé studie odborníky na semitskou paleografii a egyptologii.

Souvislost se zlatým teletem

Nejvíc fascinující aspekt nového výzkumu v Serabit el-Chádem je možná paralela k jedné z nejznámějších epizod knihy Exodus – příběhem o zlatém teleti.

Mojžíš se vydal na cestu a sestupoval z hory. V ruce měl dvě desky svědectví, desky popsané z obou stran; byly popsány z jedné i druhé strany… I stalo se, když se přiblížil k táboru a uviděl tele a tance, vzplanul Mojžíš hněvem, odhodil desky z rukou a roztřískal je pod horou. 20Vzal tele, které udělali, spálil ho ohněm, drtil ho, až ho rozdrtil, rozsypal ho na hladinu vody a dal pít synům Izraele.

Exodus 32,15–20

V lokalitě Serabit el-Chádem byl hlavním kultem egyptský chrám bohyně Hathor. Tato bohyně byla mimo jiné zobrazována jako posvátná kráva nebo žena s kravskými rohy. Semitští horníci ji ztotožnili s vlastní bohyní Baálat.

Při nejnovějším průzkumu skalních panelů v blízkosti dolů byly objeveny nápisy, které obsahují prosebné modlitby k bohu Élovi (což je starověké semitské i hebrejské označení Boha). Co je však klíčové: na některých z těchto panelů byla jména a tituly bohyně Baálat/Hathor záměrně seškrabány a vymazány.

Tento archeologický doklad obrazoborectví – tedy odvrácení se od kravské bohyně Baálat a vymazání jejího jména kvůli jedinému Bohu Élovi – nápadně připomíná 32. kapitolu Exodu. V ní Mojžíš po sestupu z hory Sinaj nekompromisně zničí modlu telete, kterou si lid odlil, aby ji uctíval. Pokud by nápisy ze Serabit el-Chádem zachycovaly právě tento teologický zlom mezi semitskými dělníky, šlo by o mimořádnou kulturní paralelu.

Závěr

Je tedy takzvaný Mojžíšův podpis ze Sinajské pouště dlouho hledaným historickým důkazem, který potvrzuje biblické události, nebo jde pouze o odvážnou a subjektivní interpretaci zvětralých rýh na starobylé skále?

Na jedné straně stojí fascinující shoda okolností: místo na Sinaji, nejstarší abeceda vytvořená Semity, nápisy hovořící o otroctví a odchodu, odvrácení se od uctívání kravské bohyně a sekvence písmen, které lze číst jako „od Mojžíše“. Na druhé straně stojí přísné nároky vědecké metody: velmi poškozený text, jazyková nejednoznačnost, odlišné datování a chybějící nezávislá oponentura.

Archeologie nám málokdy dává jednoznačné odpovědi na stříbrném podnose. Každý čtenář tak musí sám zvážit, zda vidí v nápisech ze Serabit el-Chádem skutečný hlas dávného proroka, nebo pouhý stín vlastní touhy po objevování.

Zdroje

• ‚This is from Moses‘: Newly imaged Sinai inscriptions revive Exodus-era alphabet debate, The Jerusalem Post 7.7.2025
• Moses may be named in ancient Egyptian mine inscriptions, sparking debate over earliest biblical references, Archaeology News Online Magazine 31.7.2025
• Shane Rosenthal: New Evidence for a Historical Moses?, The Humble Skeptic 30.5.2025
• Hope Parker: The Proto-Sinaitic Inscriptions at Serabit el-Khadim in Their Archaeological Context: Date and Function
• GreekReporter.com: The Ancient Alphabet That Might Prove the Biblical Exodus

Přečteno 46-krát