Znal Mojžíš abecedu?

Používáme abecedu, kterou poprvé psali Semité v Egyptě. Navzdory tomu se upírá Mojžíšovi autorství Pentateuchu hlavně proto, že prý neznal abecedu.

Podle konvenční teorie byly Mojžíšovy knihy sepsány až v době babylonského zajetí v 6. stol. př. n. l. V akademickém prostředí středních a vysokých škol jsou biblické příběhy povyžovány za mýty, a toto tvrzení se odvolává na vědecké důkazy. Takto se o vzniku Pentateuchu vyjadřují např. egyptolog Donald Redford a profesoři William Dever, Douglas Knight, Christopher Rollson.

Existovala už abeceda?

Ukazuje se, že svou argumentaci opírají hlavně o to, že v Mojžíšově době ještě neexistovalo abecední písmo. Klínové ani hieroglyfické písmo se nehodilo pro sepsání tak obsáhlého textu, který by mohli navíc číst i běžní lidé (nejen elita). Fénická abeceda čili paleohebrejské písmo se objevilo až v 10. století, což nepopírají ani zastánci Mojžíšova autorství. Profesoři Starého zákona Peter Gentry a Duane Garrett a egyptolog David Rohl ovšem oponují, že existují dobré argumenty ve prospěch Mojžíše. Například existuje stříbrná folie s paleohebrejským textem áronovského požehnání z období Prvního chrámu (tedy před babylonským zajetím), který přesně odpovídá textu bible. Mnohem pádnější argument je však tzv. protosinajské písmo, které objevil otec moderní archeologie Flynders Petrie už začátkem 20. stol.

Protosinajské písmo

Protosinajské písmo se nalezlo na několika místech v Egyptě (tyrkysový lom Sarabit el-Chadim, Vádí al-Hól) a v Kenaanu. Podle odborníků časově spadá do období faraona Amenemheta III. z 12. dynastie, kdy – jak jsem zmiňoval v článku o exodu – máme doloženo usazování Semitů v Nilské deltě. Toto písmo je zajímavé tím, že vzniklo z egyptských hieroglyfů, zaznamenávalo výhradně západosemitský jazyk, a z Egypta vymizelo přibližně v době odchodu Semitů koncem 13. dynastie, aby se potom objevilo v Kenaanu a rozšiřovalo dále. Obhájci Mojžíšova autorství se snaží dokázat, že protosinajské písmo bylo ranou formou hebrejštiny. Pozdější paleohebrejské a fénické písmo jsou z něho odvozeny. Jejich tvrzení dokládá i nový nález amuletu s kletbou pod horou Ébal, který obsahuje hebrejská Boží jména.

Spor o Mojžíše

Ve svém dvoudílném dokumentu The Moses Controversy, režisér Timothy Mahoney skládá z těchto střípků obraz Mojžíše, který je nejen dost vzdělaný, aby znal hieroglyfy, ale má k dispozici i vlastní už vyzkoušenou abecedu, aby zachytil události exodu, putování po poušti i Boží zákon, vydaný na hoře Sinaj. Mahoney cituje požadavky osvícenského filozofa Davida Humea: „Aby byl záznam o nadpřirozeném jevu uvěřitelný, musel by ho krátce na to zaznamenat očitý svědek, vynikající charakterem a vzdělaností.“ To jsou kritéria, která Mojžíš splňoval beze zbytku. Dokument uzavírá myšlenka, že pro Flynderse Petrieho byl objev protosinajského písma jasnou a konečnou odpovědí na otázku, jestli Mojžíš napsal Pentateuch. Co se však od jeho nálezu změnilo? Zdá se, že se změnilo paradigma – posunul se celkový pohled akademického světa na bibli.

Přečteno 449-krát