Jozue zanechal stopy!
V údolí Jordánu nacházejí archeologové objekty ve tvaru nohy nebo sandálu ohrazené zídkou, které datují do 13.–12. století př. n. l. Už desítky let se vede debata o jejich účelu a o jejich stavitelích. Byli to snad Izraelci, když vstoupili do zaslíbené země?
Gilgalim
V letech 1978–1990 prováděl profesor Adam Zertal na archeologický průzkum území získaných od Jordánska v Šestidenní válce. Jednalo se o vysočinu v biblických dobách nazývanou podle kmene Manases. „Nikomu před námi se nenaskytla taková báječná příležitost a zároveň obrovská zodpovědnost,“ vzpomíná ve své knize A Nation Born. Při svém průzkumu identifikoval desítky archeologických nalezišť, z nichž 80 % bylo dosud neznámých.
Mimo jiné prozkoumal Zertalův tým šest ohrad ve tvaru šlépěje různé velikosti. Například el-Unuq má rozměry 250 × 70 m. Tato stopa o rozloze 1,6 ha je větší než dvě fotbalová hřiště vedle sebe. Přitom tvar těchto staveb nebyl vynucen terénem, byly tak postaveny úmyslně. Pokud jde o účel objektů, nebyly pravděpodobně určeny k bydlení, protože se v nich nenašla ani keramika ani zbytky sídel. Profesor Ralph K. Hawkins o nich napsal podrobnou studii. Na první pohled stavby vypadají jako ohrady pro zvířata, ale profesor Hawkins to vylučuje pro jejich velkou rozlohu i vyšší kvalitu. Hebrejsky se tyto stavby nazývají gilgalim – množné číslo od slova gilgál – což znamená něco okrouhlého. Podle Hawkinse je v bibli několik míst nazývaných Gilgál:
Hospodin před vámi vyžene všechny tyto národy a obsadíte národy větší a mocnější, než jste vy. Každé místo, na které šlápne vaše noha, bude patřit vám;
Deuteronomium 11,23–24
„Bible odkazuje nejméně na tři, možná až na pět různých míst označených Gilgál… Jak se zdá, většina těchto gilgalim měla kultický význam. Jeden gilgál sloužil jako místo obřízky generace Hebrejů, která se narodila během putování po poušti, a jako místo oslavy Hodu beránka (Jozue 5,2–11). Jiný gilgál se nacházel blízko hor Ébal a Gerizím, kde obnovili Izraelci smlouvu s Hospodinem při svém osídlování země (Deuteronomium 11,30).“
Pojem gilgalim se objevuje i v dalších pasážích a zdá se, že tato místa sloužila na shromáždění Izraelců – a někdy na obřady. Nalezené objekty lemují cestu Izraelců do Gilgálu do Šekemu.
Jozuův oltář
V gilgaálu na hoře Ébal našel profesor Zertal svůj nejkontroverznější a nejúžasnější objev. V roce 1980 našli v lokalitě El-Burnat na hoře Ébal objekt přibližně z roku 1200 př. n. l. (doba železná I). Po víc jak roku odklízení sutiny se ukázala velká obdélníková stavba, široká asi 10 m s 1,5 m širokými stěnami. Měla plošinu vedoucí k oltáři, kde se našlo mnoho úlomků spálených kostí. Když Zertalovi ukázal jeho spolupracovník nákres bronzového oltáře v jeruzalémském chrámu, byl šokován jejich vzájemnou podobou. Dospěl k přesvědčení, že jde o Jozuův oltář, podle bible postavený při dobývání Kenaanu. Pro Zertala, který vycházel z teorie exodu na přelomu 13. století, to byl zlomový okamžik. Přehodnotil svůj skeptický názor na historicitu bible, ale dostal se tím do sporu s kolegy. Ne všichni byli ovšem skeptičtí, mezi nimi například Prof. Benjamin Mazar, jeden z nejuznávanějších izraelských archeologů, který místo navštívil a vyptával se Zertala na podrobnosti.
Podle vyprávění bible Mojžíš přikázal svému nástupci Jozuovi, aby provedl obřad obnovy smlouvy Izraele s Hospodinem (Deuteronomium 27 a 28). Šest kmenů mělo stát pod horou Ébal a šest pod horou Gerizím nad údolím Šekemu. Levité měli předčítat požehnání a kletby, na které měl lid odpovídat „Amen“. Bible říká, že pod horou Ébal, kde byly vyřčeny kletby, postavil Jozue oltář.
Před několika lety se oltářem znovu začal zabývat dr. Scott Stripling, který pracuje na vykopávkách v Šílu. Kdyby to bylo možné, byl by rád pokračoval v Zertalových vykopávkách a odkryl nedotčené části oltáře. To však není možné, protože území spadá do politicky citlivé oblasti. Podle doktora Striplinga by nás spíše měl zajímat kruhový oltář o průměru 2 m, který se našel pod středem této stavby. Stripling upřednostňuje datování exodu do poloviny 15. století př. n. l. a řadí obdélníkový oltář do doby soudců, zatímco kruhový oltář pod ním považuje za mnohem starší. 97 % nalezené keramiky je z doby železné I, ale zbývající 3 % jsou už z pozdní doby bronzové IB/IIA. To právě odpovídá biblickému rámci dobývání Kenaanu kolem roku 1400 př. n. l.
Amulet s Božími jmény
Nejenže byl nalezen Jozuův oltář, ale v roce 2019 našel Striplingův tým další unikátní objev. Při důkladném prosívání odklizených sutin se našla spousta keramiky a tisíce semen – další data k vyhodnocení, která upřesní datování oltáře. Největší senzací je však malý olověný amulet o velikosti 2 × 2 cm, mezi archeology známý jako „defixio“ – destička s kletbou. Na takové destičky se napsala kletba, potom se olověný plech přeložil a vznikl z něho amulet. Velmi zajímavá otázka zní, co je na amuletu napsáno? Restaurátoři se však báli plíšek otevřít, aby se nerozlomil. Nakonec pražská laboratoř AV ČR, která má potřebné vybavení, amulet naskenovala, a nyní probíhá analýza skenů. Zatím se ukázalo, že nápis by mohl být nejstarším paleohebrejským textem na dvou řádcích. První písmeno vypadá jako hlava vola, což odpovídá písmenu alef. Je vzrušující, že hebrejsky se prokletý řekne árur, což začíná na toto písmeno.
Výsledky probíhajícího výzkumu jsou vzrušující. Na základě tomografického skenování se podařilo rozluštit text uvnitř. Více o výsledcích analýzy najdete v odkazu níže. Podle dr. Striplinga jsou v materiálu ze Zertalových vykopávek v okolí oltáře také kusy omítky, které ještě nebyly podrobeny analýze ultrafialovým zářením, které by mohlo odkrýt vybledlý nápis.
Až projdete Jordánem, postavte tyto kameny, o kterých vám dnes dávám příkaz, na hoře Ébalu a nabíli je vápnem. Postav tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů. Neopracovávej je železným nástrojem.
Deuteronomium 27,4-5
Odkazy na související články:
Zdroje
- Steve Law: Hebrew Writing Discovered at Joshua’s Altar, Patterns of Evidence, 4.2.2022
- Christopher Eames: Ancient Hebrew ‘Curse Tablet’ Discovered at Joshua’s Altar on Mt. Ebal, Armstrong Institute of Biblical Archaeology, 24.3.2022
Přečteno 244-krát