Nálezy v Šílu odpovídají bibli

Letos tomu bude přesně 100 let, co archeologové začali zkoumat Tel Šílo, místo, kde podle bible stál Hospodinův stánek. Bylo po dobu asi 300 let hlavním městem Izraele, ještě předtím, než se jím stal Jeruzalém. Později bylo Šílo zničeno a stalo se mementem Božího soudu. V současné době provádí průzkum tohoto prvního izraelského hlavního města dr. Scott Stripling, jehož některé zajímavé výsledky shrnuje tento článek.

Archeologický průzkum Šíla

Celé naleziště je rozděleno do čtverců, které jsou postupně odkrývány. Archeologický profil obsahuje vrstvy z islámského období, pod nimi byzantské a raně římské (v Ježíšově době bylo místo hustě osídleno), dále vrstvy z doby železné, až po dobu pozdní a střední dobu bronzovou. První průzkum provedla dánská expedice v roce 1922. Potom Šílo v 80. letech prozkoumal prof. Israel Finkelstein, a od roku 2017 probíhají vykopávky vedené americkým týmem Associates for Biblical Research s dr. Scottem Striplingem v čele. Vykopanou suť dobrovolníci prosívají na sucho a potom ještě jednou pod proudem vody, což zvyšuje šanci, že neunikne pozornosti žádný drobný artefakt. Celý tel fotografují drony z ptačí perstpektivy, aby se vytvořil 3D model naleziště.

Podle nálezů z vykopávek prof. Finkelsteina bylo Šílo založeno ve střední době bronzové, což dokládá např. nalezená kenaanská keramika z toho období. Město ležící na pahorku, chráněném ze tři stran přirozeným svahem, bylo obklopeno více než 5 metrů širokou kamennou hradbou s nadstavbou z nepálených cihel. Zřejmě chránilo hranici šekemského městského státu. Podle vyprávění bible v Šílu postavili Izraelci po obsazení Kenaanu Hospodinův stánek, a chodili tam každoročně slavit náboženské svátky. Stánek, hebrejsky zvaný miškán, tam byl po celou dobu soudců až do působení proroka Samuele. To z hlediska biblické chronologie odpovídá přibližně období od 1400–1075 př. Kr., tedy od pozdní doby bronzové IIA do rané doby železné I.

Pro datování nálezů týkajících se příchodu Izraele do Šíla jsou významné nálezy 4 egyptských skarabeů z období 18. dynastie. V době, kdy neexistovaly ještě mince, znamenaly tyto malé rytiny se symboly faraóna vodítko pro datování archeologické vrstvy. Jeden nalezený skarabeus neomylně odkazuje na vládu faraona Tutmose III. v letech 1479–1425 př. Kr. Kromě skarabeů je možno datovat keramiku a radiokarbonovou metodou 14C i nalezené kosti obětních zvířat.

Model Mojžíšova stánku

Oběti a desátky

V části označené písmenem D se našly tisíce kosti obětních zvířat. Prof. Finkelstein tuto část označil za kenaanské obětiště, ale dr. Stripling oponuje, že v této skládce jsou jen kosti obětně čistých zvířat. Zároveň je výrazně vyšší podíl kostí z pravé zadní kýty (dílu určeného pro kněze) než z levé. Změna kultury je patrná i ze střepů rozbitých obětních nádob (na úlitby), které byly po obětování rozbity. V době předpokládaného příchodu Izraele došlo v Šílu k změně jídelníčku: podíl vepřových kostí klesl ze 4 % na 1 %.

Tým vedený dr. Striplingem našel minulý rok tři kamenné rohy, které podle bible bývaly umístěny v rozích izraelského oltáře (Exodus 27,2). Při obětech je kněz potíral krví obětního zvířete a byly také místem, kde hledali útočiště pronásledovaní.

Byli to zřejmě Izraelci, kdo do hradeb po celém obvodu vyhloubili skladovací místnosti, kde se našly velké keramické nádoby s límcovým okrajem typické pro Izrael v době soudců. To odpovídá biblickému účelu místa, kam celý národ nosil desátky ze své úrody.

Shiloh excavations
Vykopávky v Šílu: část odkryté hradby se skladovými prostory. Foto: Greg Gulbrandsen

Dal jsem vám zemi, ve které ses nenamáhal a města, která jste nestavěli, a usadili jste se v nich. Jíte z vinic a olivových hájů, které jste nesázeli.

Jozue 24,13

V bibli Šílo nepatří mezi dobytá města. Ani vykopávky nenasvědčují jeho zničení; vzhledem na historické vztahy k patriarchům je možné, že spolu se Šekemem před Izraelci kapitulovalo, podobně jako Gibeón. Zdá se však, že na konci doby bronzové obyvatelstvo dávalo přednost bydlení ve stanech a zčásti využívalo starší budovy. Podle bible slíbil Hospodin Izraeli, že budou bydlet v domech, které nestavěli a jíst plody z polí, která neobdělávali. Později okolo r. 1200 př. Kr. došlo k nárůstu obyvatelstva a nové stavební činnosti. Celé toto období končí vrstvou destrukce někdy okolo roku 1075 př. Kr. Jak se zdá, po porážce Izraele a získání truhly smlouvy město Pelištejci vypálili.

Našlo se místo pro Boží stánek?

Z období stavebního rozmachu Šíla pochází i nízkou zídkou lemovaná platforma orientovaná východo-západně, která rozměry odpovídá velikosti Hospodinova stánku. V její blízkosti se našla dvě keramická granátová jablka, jaká měl se zvonky kněz na lemu roucha. Tyto nálezy vzbuzují oprávněný zájem. Archeologové měli různé názory na to, v které části města mohl stát miškán, Boží stánek. Z textu 2. a 3. kapitoly 1. Samuelovy knihy se zdá, že přenosný stánek se postupně změnil v trvalejší stavbu přikrytou asi stanovou plachtou. To potvruzuje i Seder Ólam, mišnaický text, který takovou stavbu zmiňuje.

granátové jablko
Keramické granátové jablko znázorněné v raném stádiu růstu, nalezené r. 2018. Foto: MIchael Ludden

Dokonalá akustika

Za zmínku stojí i neobvyklá akustika tohoto místa. Název Šílo znamená v hebrejštině klid. V roce 1976 provedl zvukař Mark Miles několik měření, která vykazují velmi nízkou hladinu přírodního šumu – je dokonce podstatně nižší, než se vyžaduje v koncertních síních. „V Šílu je takové ticho, že je možné uslyšet lidský hlas na vzdálenost 500 m,“ uvedl Myles. Odhadl, že se tam mohlo shromáždit 10–20 000 posluchačů. Biblickém tvrzení, že se v Šílu setkával celý Izrael a naslouchal slovům svého vůdce Jozue, to dodává na důveryhodnosti.

Vyhlídky dalšího průzkumu

V květnu 2022 publikoval dr. Stripling tříleté výsledky práce týmu ABR. Při letošních vykopávkách doufá, že odkryjí čtvrtý roh zmíněné platformy pro stánek a z dosažené vrstvy lépe objasní přechodové období mezi střední a pozdní dobou bronzovou.

Zdroje

Přečteno 205-krát