Vskutku pravda vítězí?

Na prezidentské zástavě máme heslo „Pravda vítězí“. Existuje objektivní, transcendentní pravda? Pravda, za kterou byl ochoten zemřít Jan Hus? Je možné ji poznat? Nebo platí, že každý má nárok na svou pravdu?

Postmodernisté se zabývají mýty

Dr. Višal Mangalvádí věnuje na YouTube řadu svých videí Truth Matters otázce pravdy. Vystudoval filozofii na Alláhabádské univerzitě. Jako student se otázkou poznatelnosti pravdy zabýval. Podle indického podobenství o slepcích a slonovi je poznání pravdy jen částečné a vždy relativní.

Skupina slepců zkoumá slona a dojdou k různým závěrům, co je slon zač. Pro jednoho, který zrovna chytil slona za ocas, je jako provaz; jiný slepec ohmatal chobot a tvrdí, že slon je jako větev; slepec který ohmatal sloní nohu, je přesvědčen, že je jako sloup; jiný, který ohmatal ucho, ho přirovnal k vějíři, zatímco nevidomý, jenž naboural do sloního boku, dospěl k přesvědčení, že slon je podobný stěně. Toto podobenství naznačuje, že subjektivní zkušenost může být pravdivá, ale že omezená a nezohledňuje jiné pravdy nebo pravdu jako celek. 

slepci ohmatávají slona
Středověká ilustrace podobenství o slepcích a slonovi z džinistického chrámu. Foto:
Romana Klee
 – sammati tarka prakarana

K čemu jsou definice, když stejně vedou jen k dalším nedefinovaným pojmům?

Ludwig Wittgenstein

Postmoderní filozofie dospěla k podobnému smýšlení. Podle Ludwiga Wittgensteina, považovaného za největšího filozofa 20. století, slova nemohou sdělovat transcendentní pravdu. Podle něho slova vedou jen k dalším slovům, nic víc. Postmoderní filozofie se vzdala hledání pravdy a začala se zabývat mýty a vyprávěním. Literární historik Joseph Cambell navrhl, aby člověk si vymyslel narativ, který dává smysl jeho existenci. Nejde však o to, zda je pravdivý.

Frazerův výklad magických a náboženských názorů lidstva není uspokojivý; představuje je totiž jako omyly.

Ludwig Wittgenstein

Řeč a pravda spolu souvisejí

Při hledání pravdy považuje Mangalvádí za klíčový původ lidské řeči. Jazyk umožňuje lidem vytvořit kulturu, která stmeluje společnost, aby lidé spolupracovali a přetvořili svět podle svých představ. Řeč slouží k sdělování idejí pomocí narativu.

Pokud přijmeme naturalistický výklad, že jazyk vznikl ze skřeků primátů jako prostředek komunikace při boji o potravu a o právo pářit se, pak mají postmodernisté pravdu: slova skutečně s pravdou nijak nesouvisejí. Potom upanišady a buddhismus správně tvrdí, k poznání transcendentní pravdy je třeba vyprázdnit svou mysl meditací. Ovšem na rozdíl od Cambella a Junga, Buddha nepovažoval mýty za klíč k smyslu života. Podobně jako Sókratés v nich viděl jen nástroj kněžích k vykořisťování prostého lidu. Například příslušnost Indů k určité kastě vysvětlují bráhmanští kněží takto: vyšší kasty byly stvořeny ze Stvořitelovy hlavy, ramen a břicha, zatímco nižší kasty vznikly z jeho nohou. Zákon karmy zajišťuje spravedlnost: kdo trpí, platí za zlé skutky, jichž se dopustil v minulém životě; kdo si užívá štěstí, má to za odměnu. Cílem tohoto narativu je zachovat status quo.

Na druhé straně, bereme-li v potaz biblický názor, že lidská řeč a inteligence mají původ v Božím slovu – v božském Logu – má hledání pravdy smysl. Poznatelnost kosmu je základním předpokladem vědeckého výzkumu a logika – posuzování pravdivosti výroků – vědcům umožňuje vyvozovat správné závěry. Nemateriální a transcendentní povahu lidského poznání zdůrazňuje John Lennox, oxfordský profesor matematiky a filozofie vědy.

Vesmír nevytvořil inteligenci; byla to inteligence Božského Slova, která vytvořila vesmír.

John Lennox
mozek
Zdroj: Milad Fakurian na Unpslash

Je bible Božím slovem?

Jako student si Mangalvádí kladl otázku, je-li možné dospět k transcendentnímu zjevení pravdy. Řečeno slovy zmíněného podobenství o slepcích a slonovi: existuje někdo, kdo vidí celého slona a může ho popsat? Bible se dnes sice řadí k mýtům, nicméně sama sebe prezentuje jako záznam historických událostí. Otázce historicity bible věnujeme na tomto webu hodně prostoru. Ale záleží na tom? 

Historické knihy bible často popisují situace, kdy skrze proroky promluví Bůh a jeho slova se objektivně naplní. J. Barton Payne vypočítal, že v bibli je 1817 předpovědí tvořících 27 % jejího textu. Systematické naplňování krátkodobých a střednědobých proroctví dodává bibli věrohodnost. Biblická proroctví a historie jsou zajímavým předmětem studia. Věnovala se mu řada vzdělanců, jako například sir Isaac Newton (viz projekt Newton na Oxfordské univerzitě). Valná většina proroctví však nebyla soukromým zjevením, která si těžko kdo mohl ověřit; šlo o veřejné působení proroků v izraelské společnosti. Podle bible tedy mohou slova vyjádřit absolutně platnou pravdu, která je lidem přístupná. Mangalvádí přesvědčivě z dějin dokazuje, že biblické zjevení osvobozuje národy.

Znalost bible přináší svobodu

Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.

Jan 8,32

Ve své knize The Book That Made Your World (Kniha, která vytvořila tvůj svět) ukazuje, že teprve všeobecná znalost bible – zpřístupněná reformací – vnukla Evropanům humanistické myšlenky lidské důstojnosti, svobody a rovnosti před zákonem. Americká Deklarace nezávislosti hovoří o nezcizitelných právech a svobodách, které dnes považujeme za samozřejmou součást demokratické společnosti. 

jednání zakladatelů USA
Deklarace nezávislosti USA. Autor: John Trumbull, volné dílo

Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.

úryvek z Deklarace nezávislosti

Zakladatelé USA postulují vládu jako ochránkyni zákona a lidských práv. Vládu transcendentního zákona, kterému podléhá i panovník, ilustrují biblické příběhy. V 1. Knize královské 21 čteme o králi Achabovi, který s pomocí manželky nabyl justiční vraždou Nábotovy vinice. Elijáš jim prorokuje, že oba za svůj zločin zaplatí vlastním životem, o čemž se dočteme v dalších kapitolách. Vznikla moderní demokracie na biblickém základě?

Mýtus o vzniku demokracie

David Grass v knize From Plato to NATO (Od Platóna po NATO) dokazuje, že běžný výklad původu západní demokracie jako návratu k antickému vzoru je iluzí. Řecká demokracie byla nejen procesně, ale i obsahově značně odlišná od současné – zejména neznala ochranu práv jednotlivce. Athénská demokracie existovala v pátém a čtvrtém století př. n. l. Hérodotos jí připsal vítězství řeckých městských států nad Perskou říší, avšak Platón ji ve svém zásadním dialogu Ústava vůbec nezmiňuje. Upřednostňuje samovládu moudrého panovníka. Platónovy myšlenky uplatňoval jeho žák Aristotelés při výchově Alexandra Velikého, který dobyl obrovské území. I když se v období helénismu řecký vliv rozšířil, nikde kromě Říma se demokracie neuplatnila. Sami Řekové ji považovali za nezdar, protože se časem zvrhává ve vládu lůzy. Platón demokracii vinil ji ze smrti svého učitele Sókrata (protože zpochybnil řecké mýty, byl shromážděním odsouzen k smrti). Římská republika nakonec skončila císařstvím. 

Středověká křesťanská společnost převzala hierarchický model římského císařství a uplatňovala ho do reformace. Myšlenky individuálních práv a svobod pocházejí od hugenotů, kteří utekli z Francie po masakru Bartolomějské noci v roce 1572. 

vraždění na ulicích

Bartolomějská noc. Autor: Francois Dubois, volné dílo

Trilogie svobody

Hugenoti byli francouzští protestanté, kteří žili podle učení Jana Kalvína. Jejich traumatizující zkušenost vyústila v nové pojetí vlády podléhající autoritě zákona a lidu, vyjádřené v konkrétních institucích jako parlament. François Hotman, Theodor Beza a pravděpodobně Phillipe de Mornay napsali tři vlivná pojednání známá jako Trilogie svobody. Hotman v knize Francogallia označuje za zdroj vlády shromáždění generálních stavů s právem sesadit krále, v případě se zpronevěří ochraně zákona. Doposud platilo, že krále smí sesadit jen papež, který stojí nad ním. Beza na to navázal dílem De jure magistratuum (O právu radních). Lidská práva jsou bezzubá, dokud neexistuje rada s pravomocí je prosadit. Beza tvrdí, že církevní koncil smí odvolat papeže, vždyť hlavou církve je Kristus. Zatímco sekulární věda ignoruje Bezovu zásadní roli při utváření politického myšlení Západu, patří jeho princip nezávislého soudnictví k pilířům západní společnosti. Nejpopulárnějším a nejnaléhavějším hugenotským dílem je Vindiciae contra tyrannos (Ochrana svobody proti tyranům). Bylo vydáno sice anonymně, ale připisuje se de Mornayovi. Z biblického příběhu o korunovaci krále Jóaše vyvozuje důležitý princip. Velekněz Jójada uzavře s panovníkem dvojí smlouvu: jednu mezi Bohem a králem, a druhou mezi králem a lidem. De Mornay z toho vyvodil, že jako lid je zavázán k poddat se králi, ten je zase zavázán poddat se Bohu. 

Počátky moderní demokracie

A nesmrtelnost mimochodem souvisí s rozdílem mezi totalitním zřízením a demokracií. Žijí-li jednotlivci pouhých sedmdesát let, pak je stát nebo civilizace důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, není jedinec pouze důležitější, ale je nesrovnatelně důležitější, neboť je věčný…

C. S. Lewis

Myšlenky hugenotů inspirovaly holandského humanistu a právníka Huga Grotia, který rozpracoval teorii přirozeného práva. Zformuloval právo na svobodu svědomí, které patří k pilířům demokracie. Poprvé se politické představy hugenotů realizovali ve Skotsku a Anglii po takzvané Slavné revoluci. Roku 1689 byla podepsána Vilémem Oranžským a královnou Marií Listina práv zaručující lidu práva a svobody přiznané v Magne Cartě. Roku 1776 byla podepsána Americká Deklarace nezávislosti, jež kromě bible vycházela z de Mornayových idejí. Například hlavu státu nazvali prezident – předseda, tedy první mezi rovnými. Podobně britské označení premiéra Prime Minister odkazuje na Ježíšova slova o služebníku všech. Další země, kde se uplatnila demokracie, byly Holandsko a Švýcarsko. 

mapa světa
Index demokracie za rok 2022: zelené 6–10 demokratické státy, žluté 4–6 hybridní režimy, hnědočervené 0–4 totality. Zdroj: Wikipedia, volné dílo

Anglosasští osvícenci byli téměř výhradně křesťané; oproti tomu francouzští osvícenci byli ateisté. Francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau zjednodušil de Mornayovu dvojí smlouvu na společenskou smlouvu mezi králem a lidem a vynechal Boha. Velká francouzská revoluce se ovšem do tří let zvrhla ve vládu teroru. Osvícenská rétorika byla na zlo v lidském srdci příliš krátká. Bez biblických zásad se demokracie ukázala tím nejhorším politickým zřízením, jak tvrdil Platón. Skončila nastolením císaře Napoleona Bonaparta.

Žít a zemřít pro pravdu

Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát mu řekl: „Co je pravda?“

Jan 81,37–38

Řečtí filozofové hledání transcendentní pravdy nakonec vzdali a rozvíjeli řečnictví. Římští filozofové a státníci bez skrupulí sloužili státní propagandě. Pravdu má ten, kdo má moc. Přesně v tom duchu se nese Pilátova otázka k Ježíšovi.

Ježíš na kříži
Ježíš na kříži. Zdroj: Film Ježíš

V průběhu dějin platilo, že svoboda a rovnost lidí před zákonem vůbec nejsou samozřejmé. Mýty a legendy držely lid v poddanství vůči vládnoucí moci. V tomto smyslu je bible revoluční knihou, však je mnoha autokratickými režimy zakázána. Ježíš hlásal království, kde jsou lidé svobodnými Božími dětmi. I když Pontský Pilát Ježíše veřejně prohlásil za nevinného, nechal ho preventivně zbičovat a pohrozil mu popravou:

Pilát mu tedy řekl: „Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám pravomoc tě propustit, a že mám pravomoc tě ukřižovat?“

Jan 19,10

Ačkoliv se mohl ukřižování vyhnout, Ježíš položil život za pravdu, kterou kázal. Stejně skonal mistr Jan Hus, mnozí hugenoti i řada dalších křesťanů. Pravdu, kterou znali z bible, spojovali se svobodou – raději položili život, než aby se znovu dali zotročit. Nezapomeňme, že jádro bible tvoří Mojžíšovy spisy, které napsal hebrejským otrokům propuštěným z Egypta.

Zdroje

  • Vishal Mangalwadi: The Book That Made Your World: How the Bible Created the Soul of Western Civilization, Thomas Nelson 2011
  • video Jordan Peterson a Vishal Mangalwadi: India, Europe & Bible, (https://www.youtube.com/watch?v=QvESPeFWLHw)
  • Demokracie  (Wikipedie)

Přečteno 15-krát