Podceňovaný Aj opět překvapil!
Nedávný archeologický průzkum identifikoval malé město Aj, které hraje v biblickém vyprávění významnou roli. Právě tam Izrael utrpěl nečekanou porážku, když porušil Akán klatbu nad dobytým Jerichem. Poloha Aje byla dlouho záhadou. Nyní po 40 letech archeologického výzkumu se začaly shromažďovat přesvědčivé důkazy.
Jericho a Aj jsou dvě města, jejichž dobytí při obsazování Zaslíbené země je nejpodrobněji v bibli popsáno. Vlastně tvoří spolu s Chasórem jediná tři kenaanská města, která byla vypálena a zanechána v troskách. Oproti Jerichu však bylo dobytí Aje složitější, protože město Izraelci podcenili. Právě tak je tomu nyní i s jeho archeologickým průzkumem.
Biblické líčení dobytí Aje
Bible vypráví, že po dobytí Jericha, jež bylo velkolepým vítězstvím, poslal Jozue vyzvědače k městu Aj. Podali zprávu, že nebude třeba celého vojska, protože Aj je malé a bezvýznamné. Při útoku na Aj se však stalo něco nemyslitelného: Izraelci byli jeho poraženi a utrpěli ztráty. To byla povážlivá situace, protože ochromila odvahu celého Izraele. Jozue se staršími propadli zděšení.
Srdce lidu se rozplynulo a bylo jako voda. Tu Jozue roztrhl své roucho a padl tváří k zemi před Hospodinovou truhlou až do večera, on a izraelští starší, a házeli si prach na hlavu.
Jozue 7,5-6
Hospodin pak Jozuovi prozradil důvod, proč vydal Izrael do rukou nepřátel. Jeden z bojovníků při dobývání Jericha porušil klatbu a nechal si věci zasvěcené zkáze. Když Jozue celou věc přešetřil a viníka potrestal smrtí, vyváhl v čele celého vojska k Aji. Za městem umístil zálohu, a potom se utábořil v údolí proti městu. Když druhý den ráno zaútočili, předstírali ústup a odlákali obránce od města. Potom zaútočila záloha, Aj dobyla a podpálila.
Muži z Aje se ohlédli za sebe a hle, uviděli, jak kouř vystoupil z města k nebesům, ale nebylo v jejich silách, aby utíkali tam ani tam. Lid utíkající do pustiny se obrátil proti pronásledovateli.
Jozue 8,20
Aj se nenašel
Na rozdíl od Jericha nikdo z archeologů přesně neví, kde leželo město Aj. William F. Albright ho v dvacátých letech ztotožnil s nalezištěm et-Tel. V šedesátých letech tam Joseph Callaway vedl vykopávky, ale jeho závěr, že bylo osídleno v rané době bronzové (asi 3000–2400 př. Kr.) a potom až v době železné, vylučuje, že by mohlo být biblickým Ajem. Přitom nové osídlení vzniklo beze stop po násilném dobývání. Navíc byl et-Tel třikrát větší než Jericho. Albright a Callaway zvažovali všechny pahorky v okolí, ale žádné naleziště nevyhovovalo.
Podle biblického podání muselo město Aj splňovat několik kriterií:
- bylo vypáleno a opuštěno (okolo r. 1400),
- bylo menší než Jericho a Gibeón,
- leželo východně od Bételu a nedaleko Bétávenu (poloha obou je též předmětem dohadů),
- na západě sousedilo s údolím,
- jeho brána byla na severu.
Když tedy v polovině 20. století zpochybnila Kathleen Kenyonová datování slibných nálezů z Jericha, načež podle Callawaye a Albrighta nebyl ani Aj v Jozuově době osídlen, nakonec se zdálo, že celý příběh o dobývání Kenaanu není nic víc než mýtus.
Po 40 letech jasno?
Nicméně zastánci historicity bible z řad archeologů založili společnost Associates for Biblical Research (ABR) a hledali dál. Dr. David Livingston prozkoumal v letech 1979–2002 Chirbet Nisjá (Khirbet Nisya) Narozdíl od všeobecného názoru, že Bétel je Bejtin, navrhl Livingston ztotožnit Bétel s el-Bira, což ho vedlo k ztotožnění Aje s Chirbet Nisjá. Nakonec se však jeho závěr, že Chirbet Nisjá bylo Aj, nezdál mnohým přesvědčivý.
V roce 1994 obrátil jeho kolega z ABR Dr. Bryant Wood pozornost na pozůstatky malé pevnosti Chirbet el-Makatir (Khirbet el-Maqatir). Zatímco všichni předpokládali, že Aj ležel na pahorku, tato pevnost se nachází v sedle. Hebrejské slovo ír použité v textu je možno přeložit buď jako město nebo jako pevnost.
Předběžný průzkum malé pevnosti ukázal, že její brána směřovala k severu. Další průzkum potvrdil ostatní určující znaky Aje:
- Pevnost byla zničena vypálením okolo r. 1400, jak dokládá nález egyptských skarabů faraonů 18. dynastie.
- Lokalita východně od Bételu a v blízkosti Bétávenu vyhovuje (pokud Bétel = el-Bira).
- Velikostí asi třikrát menší než Jericho.
- Na západě leží hluboké Vádí Šebán, které mohlo úkrýt Jozuovu zálohu.
- Pevnost obývaly i ženy, jak dokládá nalezený pohřeb novorozence.
- Před branou se nalezli čepele dýk a množství střel – kameny do praků a hroty šípů.
- V bráně byla navršena halda kamení – pod ní by byl podle bible ajský král – žádné tělo se však nenašlo.
- Ještě v 19. století existovala místní tradice spojující Khirbet el-Maqatir s biblickým Ajem.
Když slunce zapadalo, dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu kamení až do tohoto dne.
Jozue 8,29
Wood soudí, že vzdálenost z Bételu do Aje 3,5 km dovolovala obyvatelům Bételu přiběhnout na pomoc Aji (Jozue 8,17). Hluboké vádí mezi el-Bira a Chirbet el-Makatir je ideální skrýš pro zálohu. Běh z vádí k bráně el-Makatiru trvá 5 minut, jak ověřili dobrovolníci při vykopávkách. Dr. Wood se domnívá, že záhada okolo města Aj je tím vyřešena.
Akánův zlatý jazyk
Podle vyprávění 7. kapitoly knihy Jozue zaplatil Akán za porušení klatby Jericha svým životem. Podle bible vzal z klatých věcí drahý plášť, stříbro a zlatý jazyk. Takže se lze domnívat, že Akán v Jerichu vyplenil hrob. Překladatelé si s tímto místem dlouho nevěděli rady a slovo lašon (jazyk) překládali různě. Nedávný nález v Egyptě vrhá na Akánův hřích, který vedl k porážce Izraele, nové světlo. Dokládá, že Egypťané dávali svým mrtvým do úst lístkové zlato, aby mumie měla jazyk a mohla v říši mrtvých mluvit, jíst a pít. K tomu poznamenává Dr. Lorelei Corcoran: “V kontextu egyptských pohřebních textů jde o odkaz na Zaříkávadlo 158 v Knize mrtvých (text vzniklý okolo roku 1550 př. Kr.).“ Kenaan byl pod silným vlivem Egypta, jak dokládá Amárnská korespondence z tohoto období.
Dr. Stripling, který se podílel na vykopávkách v el-Makatiru, uvádí, že spolu s Jerichem, Šílem a Jozuovým oltářem na Ébalu tvoří Aj pomalu rostoucí mozaiku archeologických důkazů, které svědčí o dobytí Kenaanu Izraelem okolo roku 1400 př. Kr. Mezi další důkazy patří novější paleografické nálezy: ostrakon z Lakíše a ébalský nápis z blízkosti Jozuova oltáře, oba napsané hebrejsky protosinajským písmem.
Zdroje
- https://patternsofevidence.com/2019/02/09/biblical-city-ai-located/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Et-Tell
- https://biblearchaeology.org/research/chronological-categories/conquest-of-canaan
- https://armstronginstitute.org/677-egypt-gold-tongues-and-the-sin-of-achan
Přečteno 188-krát